Karel Kramář
Karel Kramář (1860-1937) byl první československý ministerský předseda a významný předválečný politik. Před válkou vedl mladočeskou stranu, byl předákem českého politického života v Rakousku-Uhersku. Za války byl zatčen a odsouzen k trestu smrti, později omilostněn. Po vzniku republiky se stal prvním premiérem, ale brzy byl vystřídán. Jako představitel národní demokracie později přešel do opozice vůči Hradu.
Lehké otázky:
1. Jakou funkci zastával v první československé vládě? A v kterém období?
Byl prvním československým ministerským předsedou (premiérem) od listopadu 1918 do července 1919
2. Za co byl během první světové války odsouzen k trestu smrti?
Za velezradu a špionáž proti Rakousku-Uhersku, konkrétně za účast v domácím odboji (Maffii)
3. Kterou politickou stranu vedl v první republice?
Vedl Československou národní demokracii (přetvořenou z mladočeské strany)
Střední otázky:
4. Jaký byl jeho koncept neoslavismu a proč selhal?
Představa spolupráce slovanských národů pod vedením Ruska jako protiváha německému vlivu. Selhal kvůli vnitřním rozporům mezi slovanskými národy a odporu Polska k ruské dominanci.
5. Proč se dostal do konfliktu s Hradní politikou?
Nesouhlasil s Masarykovou a Benešovou prozápadní orientací, kritizoval neuznání bílé emigrace v Rusku a přílišný pragmatismus v zahraniční politice. Zastával více nacionalistické postoje.
6. Jak se stavěl ke spolupráci s německými stranami v ČSR?
Zaujímal odmítavý postoj, prosazoval ryze český národní stát a odmítal významné ústupky německé menšině. Kritizoval aktivní účast německých stran ve vládě.
Těžké otázky:
7. Jak se vyvíjel jeho postoj k Rusku od konce 19. století do 30. let 20. století?
Od rusofilství a víry v carské Rusko jako ochránce Slovanů přes šok z bolševické revoluce až po podporu ruské emigrace. Nikdy se nesmířil s bolševickým režimem a kritizoval sbližování ČSR se SSSR.
8. Proč jeho politický vliv po roce 1919 postupně klesal?
Kombinace faktorů: neschopnost přizpůsobit se novým podmínkám, přílišný konzervatismus, odpor k pragmatické politice Hradu, postupná radikalizace národní demokracie a osobní rigidita v politických názorech.
9. Jaké byly hlavní body jeho kritiky Masarykovy a Benešovy zahraniční politiky?
Kritizoval orientaci na Západ místo na Rusko, uznání SSSR, nedostatečnou podporu ruské emigraci, přílišné ústupky menšinám, nedostatečný důraz na slovanskou vzájemnost a přílišný pragmatismus v mezinárodních vztazích.