Vznik Československa
Vyhlášení samostatného československého státu 28. října 1918 v Praze, kdy představitelé Národního výboru převzali moc a vydali první zákon. Tzv. „muži 28. října“ (Rašín, Švehla, Soukup, Stříbrný a Šrobár) převzali Obilní ústav a další úřady, aby zajistili zásobování a veřejný pořádek. Ve stejný den byla v Ženevě dokončena jednání mezi domácím a zahraničním odbojem o podobě nového státu.
Lehké otázky:
1. Kdy přesně bylo Československo vyhlášeno?
Československo bylo vyhlášeno v pondělí 28. října 1918 v Praze. První prohlášení bylo zveřejněno dopoledne a během dne následovala série dalších kroků vedoucích k převzetí moci.
2. Kdo byli „muži 28. října“?
„Muži 28. října“ byli Antonín Švehla, Alois Rašín, František Soukup, Jiří Stříbrný a Vavro Šrobár. Byli to členové Národního výboru, kteří fakticky provedli převrat a převzali moc v Praze.
3. Který první zákon byl vydán?
První zákon, tzv. recepční zákon, stanovil, že všechny dosavadní zemské a říšské zákony a nařízení zůstávají prozatímně v platnosti a všechny úřady mají pokračovat ve své činnosti podle dosavadních zákonů.
Střední otázky:
4. Jak probíhalo faktické převzetí moci?
Představitelé Národního výboru nejprve převzali Obilní ústav pro kontrolu zásobování. Následně přebírali další klíčové úřady a instituce, vydávali prohlášení a instrukce úředníkům. Důležitou roli hrály Sokolské hlídky, které pomáhaly udržovat pořádek. Do večera byla pod kontrolou většina strategických bodů v Praze.
5. Jaká byla reakce na vznik státu v pohraničí?
V pohraničních oblastech s německou většinou byla reakce odmítavá. Německé obyvatelstvo se pokusilo vytvořit vlastní provincie (Deutschböhmen, Sudetenland, Deutschsüdmähren a Böhmerwaldgau) a připojit je k Rakousku. Tyto snahy byly později potlačeny vojenskou silou.
6. Proč byl převrat tak pokojný?
Převrat byl pokojný z několika důvodů: rakousko-uherská správa se již prakticky rozpadala, armáda byla demoralizovaná a nekladla odpor, převrat byl dobře organizačně připraven a těšil se široké podpoře obyvatelstva. Důležitá byla také autorita Národního výboru a ukázněnost obyvatelstva.
Těžké otázky:
7. Jaké byly rozdíly mezi převratem v českých zemích a na Slovensku?
V českých zemích proběhl převrat organizovaně a rychle, zatímco na Slovensku byl proces postupný a komplikovanější. Slovensko bylo pevněji integrováno do uherského státu, maďarská správa kladla odpor a slovenské národní instituce byly slabší. Československá moc se na Slovensku prosazovala postupně od listopadu 1918 do léta 1919, často s pomocí vojenské síly.
8. Proč se neprosadila socialistická alternativa?
Socialistická alternativa se neprosadila z několika důvodů: vedení české sociální demokracie bylo umírněné a podporovalo národní program, radikální levice byla slabá a neorganizovaná, silný byl vliv Masarykovy koncepce demokratického státu. Svou roli hrála i obava z chaosu po vzoru Ruska a podpora západních mocností nesocialistickému řešení.
9. Jak ovlivnila forma převratu další vývoj státu?
Pokojný a legalistický charakter převratu ovlivnil politickou kulturu nového státu. Důraz na právní kontinuitu (recepční zákon) zajistil stabilitu státní správy. Způsob převzetí moci posílil autoritu umírněných politických sil a legitimitu nového režimu. Zároveň ale nevyřešené národnostní napětí (zejména v pohraničí) předznamenalo budoucí problémy státu.