První pozemková reforma
Rozsáhlá změna majetkových poměrů v zemědělství z let 1919-1938, kdy byl vyvlastněn velký pozemkový majetek nad 150 ha zemědělské nebo 250 ha veškeré půdy. Reforma měla oslabit ekonomickou moc šlechty a církve a získat podporu rolníků pro nový stát. Rozdělení půdy však nebylo dokončeno a reforma byla kritizována za nedůslednost.
Lehké otázky:
1. Jaká byla základní výměra pro vyvlastnění?
Vyvlastňoval se majetek přesahující 150 hektarů zemědělské půdy nebo 250 hektarů veškeré půdy (včetně lesů a jiných pozemků).
2. Které společenské skupiny reforma nejvíce zasáhla?
Reforma nejvíce zasáhla šlechtu (bývalou aristokracii), církev a velké pozemkové vlastníky. Především šlo o bývalé šlechtické rody jako Schwarzenbergové, Liechtensteinové či Thun-Hohensteinové.
3. Ve kterém roce reforma začala?
Reforma byla zahájena v roce 1919 přijetím záborového zákona, který stanovil právní rámec pro vyvlastnění půdy.
Střední otázky:
4. Jaké byly hlavní cíle reformy?
Hlavními cíli bylo oslabit ekonomickou a politickou moc bývalé šlechty, získat půdu pro české a slovenské rolníky, posílit střední rolnický stav jako oporu republiky a modernizovat zemědělskou výrobu. Reforma měla také symbolicky ukončit feudální vztahy v zemědělství.
5. Proč nebyla reforma dokončena?
Reforma nebyla dokončena z několika důvodů: odpor velkých vlastníků a jejich právní obstrukce, administrativní náročnost procesu, nedostatek financí u zájemců o půdu, hospodářská krize 30. let a také postupné slábnutí politické vůle k radikálním změnám.
6. Jak reforma ovlivnila národnostní poměry?
Reforma měla výrazný národnostní rozměr – půda byla přednostně přidělována českým a slovenským rolníkům, což vedlo k posílení českého a slovenského živlu v národnostně smíšených oblastech. Němečtí a maďarští obyvatelé kritizovali diskriminační přístup při přidělování půdy.
Těžké otázky:
7. Jaký byl vliv reformy na sociální strukturu venkova?
Reforma posílila střední rolnický stav a částečně zmírnila sociální napětí na venkově. Vznikla nová vrstva tzv. „zbytkařů“ (majitelů zbytkových statků), ale nedošlo k radikální proměně sociální struktury. Reforma také nepomohla nejchudším vrstvám venkovského obyvatelstva, pro které byla půda příliš drahá.
8. Proč byla reforma kritizována z různých stran?
Levice kritizovala nedůslednost reformy, zachování velkých majetků a vznik zbytkových statků. Pravice a bývalí vlastníci poukazovali na porušování vlastnických práv a nespravedlivé odškodnění. Národnostní menšiny kritizovaly diskriminaci při přidělování půdy. Odborníci upozorňovali na rozbití funkčních hospodářských celků.
9. Jak ovlivnila politickou stabilitu první republiky?
Reforma přispěla ke stabilitě státu vytvořením vrstvy loajálních středních rolníků a oslabením odpůrců republiky. Zároveň ale vytvořila nové konfliktní linie – národnostní napětí v pohraničí, nespokojenost radikální levice a odpor bývalých vlastníků. Nedokončení reformy a spory o její průběh zatěžovaly politický systém až do konce první republiky.