Mnichovská dohoda
Mezinárodní dohoda mezi Německem, Itálií, Francií a Velkou Británií o odstoupení československého pohraničí Německu. Byla uzavřena 29.-30. září 1938 bez účasti československých zástupců. Znamenala faktický konec první republiky, ztrátu třetiny území a obyvatelstva a kolaps demokratického systému. Československo bylo donuceno dohodu přijmout pod hrozbou mezinárodní izolace.
Lehké otázky:
1. Kdy přesně byla dohoda podepsána?
Mnichovská dohoda byla podepsána v noci z 29. na 30. září 1938 ve 2:00 ráno v Mnichově, v tzv. Führerbau (Vůdcově paláci).
2. Které státy ji podepsaly?
Dohodu podepsali zástupci čtyř velmocí: Adolf Hitler za Německo, Benito Mussolini za Itálii, Neville Chamberlain za Velkou Británii a Édouard Daladier za Francii. Československo, kterého se dohoda přímo týkala, nebylo k jednání přizváno.
3. Co byla její hlavní podmínka vůči Československu?
Hlavní podmínkou bylo okamžité odstoupení pohraničních území (Sudet) s více než 50% německého obyvatelstva Německé říši. Odstoupení mělo proběhnout v období od 1. do 10. října 1938 podle přesně stanoveného harmonogramu.
Střední otázky:
4. Jaké byly bezprostřední důsledky pro ČSR?
Bezprostředními důsledky byly ztráta 30% území státu, 33% obyvatelstva, většiny pohraničních opevnění, klíčových průmyslových oblastí a důležitých železničních spojení. Došlo k masivnímu přílivu uprchlíků z odstoupeného území, rozpadu demokratického systému a nastolení autoritativního režimu druhé republiky.
5. Proč západní mocnosti ustoupily Hitlerovi?
Západní mocnosti ustoupily z několika důvodů: snaha vyhnout se válce za každou cenu (politika appeasementu), přesvědčení o oprávněnosti některých německých požadavků, nedostatečná vojenská připravenost, neochota veřejného mínění k válce a mylný předpoklad, že uspokojením Hitlerových požadavků lze dosáhnout trvalého míru.
6. Jak reagovala československá veřejnost?
Československá veřejnost reagovala s hlubokým rozhořčením, pocitem zrady ze strany spojenců a národního ponížení. Došlo k masovým demonstracím, volání po vojenské obraně a následně k hluboké demoralizaci společnosti. Vzniklo silné protiněmecké a protizápadní cítění.
Těžké otázky:
7. Jaké byly dlouhodobé důsledky Mnichova pro mezinárodní vztahy?
Mnichov znamenal definitivní kolaps versailleského systému a politiky kolektivní bezpečnosti. Ukázal neefektivnost Společnosti národů, zpochybnil hodnotu mezinárodních garancí a posílil agresivní státy. Stal se symbolem selhání appeasementu a varováním před ustupováním diktátorům. Pro středoevropské státy znamenal ztrátu důvěry v západní demokracie.
8. Proč se neprosadila vojenská obrana republiky?
Vojenská obrana se neprosadila z komplexu důvodů: mezinárodní izolace (včetně odmítnutí pomoci ze strany SSSR bez účasti Francie), hrozba leteckých útoků na města, nejistota ohledně postojů národnostních menšin, postoj prezidenta Beneše a většiny politické reprezentace preferující diplomatické řešení. Roli hrála také obava z totální porážky a ztráty celého státu.
9. Jak Mnichov ovlivnil poválečnou politiku ČSR?
Mnichovská zkušenost zásadně ovlivnila poválečnou politiku: vedla k odsunu německé menšiny, příklonu k SSSR jako garantu bezpečnosti, nedůvěře k západním mocnostem a demokratickému systému. „Mnichovský syndrom“ (strach z opakování zrady spojenců) se stal trvalou součástí české politické kultury a ovlivňoval rozhodování českých politiků i v následujících desetiletích.