Sametová revoluce
Pokojné svržení komunistického režimu zahájené studentskou demonstrací 17. listopadu 1989. Vedlo k vytvoření Občanského fóra, jednání s komunistickou mocí a nástupu demokratického systému. Charakteristická byla nenásilná forma protestů a rychlost změn.
Lehké otázky:
1. Kdy revoluce začala?
17. listopadu 1989 studentskou demonstrací na Národní třídě v Praze
2. Co ji spustilo?
Brutální zásah bezpečnostních složek proti pokojné studentské demonstraci připomínající 50. výročí uzavření českých vysokých škol nacisty
3. Jak dlouho trvala?
Hlavní fáze trvala od 17. listopadu do 29. prosince 1989, kdy byl Václav Havel zvolen prezidentem republiky
Střední otázky:
4. Jakou roli hrálo Občanské fórum?
Stalo se hlavním představitelem opozice, koordinovalo protesty, vedlo jednání s komunistickou mocí, formulovalo požadavky demokracie a připravilo první svobodné volby. Spojilo různé opoziční proudy pod jednotné vedení
5. Jak probíhala jednání s komunisty?
Probíhala ve formě „kulatých stolů“, kde OF vedené Václavem Havlem vyjednávalo s představiteli KSČ o předání moci. Klíčovým momentem bylo odstoupení vedení KSČ, zrušení vedoucí úlohy strany a vytvoření „vlády národního porozumění“
6. Proč byla revoluce „sametová“?
Pro její nenásilný průběh, důraz na dialog místo konfrontace, absenci krveprolití a civilizovaný způsob předání moci. Demonstranti používali symbolické prostředky jako květiny a klíče místo násilí
Těžké otázky:
7. Proč se režim zhroutil tak rychle?
Kombinace faktorů: ztráta podpory Sovětského svazu, vnitřní vyčerpanost režimu, jednotný postup opozice, masová podpora veřejnosti, neochota režimu použít násilí, rozklad komunistické strany a ztráta její legitimity
8. Jaký vliv měl mezinárodní kontext?
Zásadní – pád komunistických režimů v okolních zemích, Gorbačovova politika přestavby, odmítnutí sovětské intervence a konec studené války vytvořily podmínky pro změnu. Československo bylo součástí širší vlny revolucí ve východní Evropě
9. Jak ovlivnila forma revoluce další vývoj?
Nenásilný průběh a vyjednávaný přechod k demokracii měly pozitivní i negativní důsledky. Umožnily pokojnou transformaci, ale také přispěly k nedůslednému vyrovnání s minulostí, pomalejší obměně elit a přetrvání některých struktur starého režimu