Porevoluční volba prezidenta
Historické zasedání Federálního shromáždění na konci roku 1989, na kterém byl Václav Havel jednomyslně zvolen prvním nekomunistickým prezidentem po více než 40 letech. Volba symbolicky završila základní fázi Sametové revoluce a odstartovala období demokratické transformace. Byla výsledkem dohod mezi Občanským fórem a komunistickou stranou o pokojném předání moci.
Lehké otázky:
1. Kdy přesně proběhla první prezidentská volba?
29. prosince 1989 na společné schůzi obou komor Federálního shromáždění
2. Kdo byl zvolen prezidentem?
Václav Havel, představitel Občanského fóra a bývalý disident
3. Kdo volil prezidenta?
Poslanci Federálního shromáždění (tedy ještě poslanci zvolení v předchozím režimu)
Střední otázky:
4. Jak probíhalo vyjednávání o prezidentské volbě?
V rámci jednání u „kulatých stolů“ mezi Občanským fórem a KSČ, kde byla dohodnuta kandidatura Václava Havla výměnou za klidný přechod moci a podporu Alexandra Dubčeka jako předsedy parlamentu
5. Jaký byl výsledek volby?
Havel byl zvolen jednomyslně všemi přítomnými poslanci, včetně komunistických. Šlo o symbolické gesto národní jednoty a definitivní tečku za komunistickým režimem
6. Na jak dlouhé období byl prezident zvolen?
Do svobodných voleb, tedy na přechodné období. Šlo o dokončení mandátu po abdikovaném Gustávu Husákovi, které mělo trvat do poloviny roku 1990
Těžké otázky:
7. Proč byl vybrán právě Václav Havel?
Byl nejvýraznější osobností disentu, měl morální autoritu doma i v zahraničí, prokázal schopnost vyjednávat s komunisty a spojovat různé proudy opozice. Symbolizoval odpor proti totalitě a kontinuitu s demokratickou tradicí
8. Jaký význam měla forma a průběh volby?
Jednomyslná volba komunistickým parlamentem symbolizovala pokojný přechod k demokracii, legitimitu nového vedení a národní shodu na změně režimu. Zároveň ukázala kompromisní charakter revoluce
9. Jak tato volba ovlivnila další politický vývoj?
Založila tradici silné morální autority prezidenta, potvrdila vedoucí roli Občanského fóra v transformaci a stanovila vzor pokojného řešení politických změn. Také předurčila specifickou roli Václava Havla v české politice