Londýnský exil
Označení pro československou exilovou reprezentaci ve Velké Británii během druhé světové války. V čele stál prezident Beneš. Prosazovala kontinuitu předválečného státu a jeho mezinárodní uznání. Soupeřila s konkurenčními exilovými centry a musela řešit vztah k SSSR.
Lehké otázky:
1. Kdo stál v čele exilu?
Edvard Beneš jako prezident exilové vlády, který se po abdikaci v roce 1938 znovu ujal prezidentské funkce
2. Ve které zemi působil?
Ve Velké Británii, především v Londýně, kde sídlila exilová vláda a další státní orgány
3. Jaký byl jeho hlavní cíl?
Obnova Československa v předmnichovských hranicích a získání mezinárodního uznání kontinuity československého státu
Střední otázky:
4. Jak získával mezinárodní uznání?
Postupnou diplomatickou činností, využitím kontaktů v britské politice, argumentací neplatností Mnichovské dohody a podporou spojeneckého válečného úsilí (např. československými jednotkami)
5. Jaké měl vztahy s ostatními exily?
Komplikované – soupeřil s prokomunistickým exilem v Moskvě, musel řešit vztahy se slovenskými představiteli (spor o poválečné uspořádání) a s polským exilem (spor o Těšínsko)
6. Jak řešil vztah k SSSR?
Postupným sbližováním, vrcholícím podpisem československo-sovětské smlouvy v roce 1943. Beneš věřil v možnost spolupráce se SSSR při zachování demokratického charakteru ČSR
Těžké otázky:
7. Nakolik byl úspěšný v prosazování svých cílů?
Dosáhl uznání neplatnosti Mnichova a obnovy Československa, ale za cenu významných ústupků (přijetí sovětského vlivu, odsun Němců). Nepodařilo se mu zajistit plnou poválečnou suverenitu státu
8. Proč se orientoval na SSSR?
Kombinace faktorů: zklamání ze západních spojenců po Mnichovu, rostoucí vojenská síla SSSR, geografická realita poválečné Evropy, víra v možnost spolupráce se SSSR a přesvědčení o nutnosti jeho zapojení do evropské politiky
9. Jak ovlivnil poválečný vývoj?
Zásadně – jeho rozhodnutí (orientace na SSSR, odsun Němců, Košický vládní program) předurčila poválečný vývoj Československa. Vytvořil podmínky pro pozdější komunistické převzetí moci, i když to nebylo jeho záměrem