Kulatý stůl
OF a KSČ
Forma jednání mezi představiteli komunistického režimu a opozice v období konce roku 1989. Byla inspirována polským vzorem. Jednání vedla k předání moci, změně ústavy a přípravě svobodných voleb. Československá varianta byla oproti ostatním zemím velmi krátká.
Lehké otázky:
1. Kdy jednání probíhala?
Od konce listopadu do začátku prosince 1989, hlavní jednání proběhla mezi 26. listopadem a 9. prosincem
2. Kdo se jich účastnil?
Zástupci Občanského fóra a VPN vedení Václavem Havlem na straně opozice a představitelé KSČ v čele s premiérem Ladislavem Adamcem
3. Co bylo jejich výsledkem?
Dohoda o sestavení vlády národního porozumění, zrušení vedoucí úlohy KSČ, příprava svobodných voleb a volba Václava Havla prezidentem
Střední otázky:
4. V čem se lišila od polského vzoru?
Byla mnohem kratší, probíhala v situaci již probíhající revoluce a režim byl v defenzivě. Nejednalo se o kompromis, ale spíše o řízené předání moci
5. Jak ovlivnila předání moci?
Zajistila pokojný průběh změny režimu, legitimizovala opozici jako partnera pro jednání a stanovila základní kroky transformace
6. Proč byla tak krátká?
Kvůli rychlému rozpadu komunistického režimu, masovým demonstracím a neschopnosti KSČ udržet mocenské pozice. Opozice měla silnější vyjednávací pozici než v jiných zemích
Těžké otázky:
7. Nakolik ovlivnila charakter transformace?
Stanovila základní parametry přechodu k demokracii, ale vzhledem ke své krátkosti neurčila detailní podobu transformace. Umožnila rychlý přechod, ale také určitou nepřipravenost na následující změny
8. Proč se zvolila právě tato forma?
Byla osvědčená z Polska a Maďarska, umožňovala kontrolovaný přechod moci bez násilí a dávala procesu legitimitu. Odpovídala také tradici vyjednávání a kompromisu
9. Jak se lišila od podobných jednání v jiných zemích?
V Polsku a Maďarsku šlo o dlouhodobý proces s řadou kompromisů, v NDR a Rumunsku k podobným jednáním prakticky nedošlo. Československá varianta byla specifická rychlostí a rozsahem změn při zachování nenásilné formy