Transformační zákon
Základní právní norma upravující privatizaci státního majetku po roce 1989. Stanovil základní metody privatizace a vytvořil právní rámec pro ekonomickou transformaci. Umožnil různé formy převodu státního majetku do soukromých rukou.
Lehké otázky:
1. Kdy byl přijat?
V roce 1991 jako zákon č. 92/1991 Sb. o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby
2. Čeho se týkal?
Převodu státního majetku do soukromého vlastnictví v rámci ekonomické transformace po roce 1989
3. Co především upravoval?
Metody privatizace státního majetku, podmínky převodu a základní pravidla privatizačního procesu
Střední otázky:
4. Jaké metody privatizace umožňoval?
Přímý prodej předem určenému vlastníkovi, veřejnou soutěž, veřejnou dražbu, bezúplatný převod a kupónovou privatizaci
5. Jak řešil restituční nároky?
Majetek, na který byly uplatněny restituční nároky, byl z privatizace vyňat do vyřešení restitucí
6. Kdo se mohl privatizace účastnit?
Tuzemské i zahraniční fyzické a právnické osoby s výjimkou státních podniků, podniků se státní účastí a osob stanovených zákonem
Těžké otázky:
7. Nakolik ovlivnil podobu transformace?
Zásadně – stanovil základní pravidla přechodu od státního k soukromému vlastnictví, určil tempo a charakter privatizace a ovlivnil strukturu vlastnických vztahů
8. Proč byla zvolena rychlá privatizace?
Snaha o rychlé vytvoření soukromého sektoru, obava z rozkradení majetku při pomalém postupu, politická vůle k rychlým změnám a prevence návratu k předchozímu systému
9. Jaké měl dlouhodobé důsledky?
Vedl k vytvoření nové vlastnické struktury, ale také k problémům s „tunelováním“, nedostatečnou kontrolou privatizačního procesu a vznikem nestabilní vlastnické struktury některých podniků