Rozdělení Československa
Československo se rozdělilo 1. ledna 1993 na dva samostatné státy – Českou republiku a Slovensko. Stalo se tak proto, že čeští a slovenští politici se po volbách v roce 1992 nedokázali dohodnout na společném fungování státu. V Čechách vyhrál Václav Klaus, který chtěl rychlé ekonomické změny, zatímco na Slovensku zvítězil Vladimír Mečiar, který požadoval pro Slovensko větší samostatnost. Když se nepodařilo najít kompromis, rozhodli se politici rozdělit stát pokojně bez válek nebo násilí. Proto se tomu říká „sametový rozvod“. Oba nové státy si rozdělily majetek, dluhy a staly se členy OSN. Rozdělení proběhlo bez problémů a oba státy pokračovaly jako demokratické země.
Otázky:
1. Jaké byly hlavní příčiny rozdělení Československa?
Hlavními příčinami byly rozdílné představy o ekonomických reformách (Klaus preferoval rychlou privatizaci, Mečiar postupnější přístup), politické rozdíly ve vztahu k federalismu (Slováci požadovali větší autonomii nebo konfederaci), odlišné představy o zahraniční politice, historické napětí mezi českým a slovenským národem, ekonomické rozdíly mezi průmyslovějšími Čechami a zemědělsko-průmyslovým Slovenskem, a osobní nesnášenlivost mezi politickými lídry. Klíčové bylo, že po volbách 1992 se nepodařilo najít kompromis o budoucím uspořádání federace. Rozdílné priority se ukázaly jako neslučitelné a politici nakonec považovali rozdělení za nejlepší řešení.
2. Jak probíhal proces „sametového rozvodu“?
Proces začal po volbách v červnu 1992, kdy se ukázalo, že Klaus a Mečiar mají neslučitelné představy. Po několika měsících neúspěšných jednání o zachování federace oznámili v srpnu rozhodnutí o rozdělení. Přijali zákon o způsobech zániku federace a ústavní zákon o rozdělení. Dohodli se na pokojném a rychlém procesu bez referenda. Ustanovily se české a slovenské národní rady jako budoucí parlamenty. Proběhlo složité majetkové vypořádání – rozdělení armády, měny, státního dluhu, diplomatických misí a dalšího majetku. K 1. lednu 1993 vznikly dva samostatné státy. Celý proces trval pouhých pět měsíců a proběhl bez násilí nebo větších konfliktů.
3. Jaké byly důsledky rozdělení pro oba nástupnické státy?
Rozdělení mělo významné důsledky pro oba státy. Česká republika se stala unitárním státem s rychlejšími ekonomickými reformami, dřívějším vstupem do NATO (1999) a EU (2004), a politickou stabilitou. Slovensko zpočátku zažilo autoritářské tendence za Mečiara, později se však demokratizovalo a také vstoupilo do NATO a EU (2004), navíc přijalo euro (2009). Ekonomicky si oba státy vedly dobře, i když s různou rychlostí reforem. Rozdělení umožnilo každému státu sledovat vlastní zájmy. Vztahy mezi státy zůstaly přátelské s intenzivní ekonomickou a kulturní spoluprací. Občané získali možnost volby mezi českým a slovenským občanstvím. Rozdělení se obecně považuje za úspěšný příklad pokojného řešení národnostních problémů.