Sametová revoluce
Sametová revoluce je označení pro pokojné události, které vedly k pádu komunistického režimu v Československu na konci roku 1989. Začala 17. listopadu studentskou demonstrací v Praze, která byla násilně potlačena. To vyvolalo další protesty a vedlo k vytvoření opozičního hnutí Občanské fórum v čele s Václavem Havlem. Po masových demonstracích a generální stávce komunistická vláda odstoupila a Václav Havel byl 29. prosince 1989 zvolen prezidentem. Slovo „sametová“ odkazuje na to, že ke změně režimu došlo bez násilí a krveprolití.
Otázky:
1. Co bylo hlavní příčinou sametové revoluce a proč k ní došlo právě v listopadu 1989?
Hlavní příčinou sametové revoluce byla nespokojenost s komunistickým režimem, který omezoval svobodu, potlačoval lidská práva, způsobil hospodářské problémy a izoloval Československo od demokratických zemí. K revoluci došlo v listopadu 1989 z několika důvodů: v okolních zemích východního bloku už probíhaly demokratické změny (v Polsku, Maďarsku, padla Berlínská zeď), komunistický režim v Československu byl oslaben a ztrácel podporu Sovětského svazu, který sám procházel reformami pod vedením Michaila Gorbačova. Bezprostředním impulzem byla brutální reakce policie na studentskou demonstraci 17. listopadu, která měla připomínat události roku 1939, kdy nacisté zavřeli české vysoké školy. Násilí proti studentům vyvolalo vlnu solidarity a odporu, která přerostla v masové hnutí za odstranění komunistického režimu.
2. Kdo byly hlavní osobnosti sametové revoluce a jakou roli hrály?
Hlavní osobností sametové revoluce byl Václav Havel, dramatik a disident, který se stal mluvčím Občanského fóra a později prvním nekomunistickým prezidentem. Alexander Dubček, symbol reformního komunismu z roku 1968, se vrátil do politiky jako předseda Federálního shromáždění. Další důležité osobnosti byli: disidenti jako Jiří Dienstbier, Václav Malý a Dana Němcová; studenti jako Martin Mejstřík a Šimon Pánek, kteří organizovali protesty; herci a umělci jako Jiří Bartoška, Karel Kryl a Marta Kubišová, kteří podporovali protesty z divadelních a koncertních pódií; ekonomové jako Václav Klaus a Valtr Komárek, kteří připravovali ekonomické reformy; a kardinál František Tomášek, který podpořil revoluci jménem katolické církve. Důležitou roli hrála také média, zvláště Československá televize, která začala objektivně informovat o událostech.
3. Jak se změnil život v České republice díky sametové revoluci?
Díky sametové revoluci se život v České republice změnil v mnoha ohledech. Politicky se země změnila z komunistické diktatury na parlamentní demokracii s pluralitním systémem politických stran a svobodnými volbami. Byly obnoveny základní svobody – svoboda slova, tisku, shromažďování, náboženství a pohybu (včetně možnosti cestovat do zahraničí). Ekonomika se transformovala z centrálně plánované na tržní, proběhla privatizace státního majetku a otevření zahraničnímu obchodu a investicím. Došlo k restitucím majetku zabaveného komunistickým režimem. Změnila se zahraniční politika – Česká republika se po rozpadu Sovětského bloku stala členem NATO a EU. Zlepšila se ochrana životního prostředí. Rozšířila se nabídka zboží a služeb. Změnil se i životní styl a hodnoty ve společnosti s větším důrazem na individuální svobodu a odpovědnost.