Volební účast
Volební účast je podíl oprávněných voličů, kteří se skutečně zúčastní voleb. Je důležitým ukazatelem zdraví demokracie, občanské angažovanosti a legitimity zvolených orgánů. V ČR se volební účast liší podle typu voleb – nejvyšší bývá u prezidentských a parlamentních voleb (kolem 60-65 %), nižší u komunálních a krajských (40-50 %) a nejnižší u voleb do Evropského parlamentu (kolem 20-30 %). Na účast má vliv mnoho faktorů: důležitost voleb, politická situace, počasí, dostupnost volebních místností i den konání.
Otázky:
1. Proč je nízká volební účast problémem pro demokracii?
Nízká volební účast oslabuje legitimitu zvolených zástupců a institucí, protože reprezentují jen malou část populace, může vést k tomu, že politická rozhodnutí neodráží zájmy celé společnosti, ale jen mobilizovaných skupin, snižuje odpovědnost politiků vůči občanům, signalizuje nedůvěru v politický systém nebo lhostejnost k veřejným záležitostem, může posilovat extrémní politické síly, jejichž příznivci jsou často více motivovaní k účasti. Dlouhodobě nízká účast může oslabit demokratickou kulturu a podkopat princip vlády lidu, na němž je demokracie založena.
2. Jaké faktory ovlivňují volební účast?
Volební účast ovlivňují institucionální faktory (povinná vs. dobrovolná účast, snadnost registrace a hlasování, den konání voleb, dostupnost alternativních způsobů hlasování), politické faktory (vnímaná důležitost voleb, konkurenčnost a polarizace voleb, důvěra v politické instituce, spokojenost s demokracií), sociodemografické faktory (věk, vzdělání, příjem, bydliště – město vs. venkov), individuální faktory (zájem o politiku, občanská povinnost, efektivita – pocit, že hlas může něco změnit), a kontextuální faktory (počasí, souběh s jinými událostmi, mediální pokrytí, mobilizační kampaně). Důležitá je také tradice a historie volební účasti v dané zemi.
3. Jak lze zvýšit volební účast?
Volební účast lze zvýšit institucionálními opatřeními (zavedení elektronického nebo korespondenčního hlasování, hlasování v předstihu, více volebních dnů, automatická registrace voličů, přesun voleb na víkend), vzdělávacími a informačními kampaněmi (občanská výchova ve školách, informace o významu voleb a procedurách), zvýšením atraktivity politické soutěže (kvalitní kandidáti, jasné alternativy, srozumitelná témata), mobilizačními aktivitami (kampaně podporující účast, připomínky k volbám, organizovaná doprava), a budováním politické kultury založené na odpovědnosti a participaci. V některých zemích je zavedena i povinná volební účast (např. Belgie, Austrálie), ale ta je v ČR považována za kontroverzní z hlediska svobody občana.