Mandátář
Mandátář je osoba, která byla řádně zvolena ve volbách a získala tak mandát k výkonu veřejné funkce. Jde o formální označení každého zvoleného představitele – od obecních zastupitelů přes poslance a senátory až po prezidenta republiky. Mandátář vykonává svou funkci na základě důvěry voličů a je jim za svou činnost odpovědný. Má práva a povinnosti vyplývající z příslušných zákonů a je povinen jednat v souladu s právním řádem a ve veřejném zájmu. Mandátář není vázaným zástupcem svých voličů – rozhoduje podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, i když by měl zohledňovat zájmy a potřeby těch, kdo ho zvolili. Funkční období mandátáře je časově omezené a končí buď uplynutím doby, nebo v případech stanovených zákonem.
Otázky:
1. Jaký je rozdíl mezi mandátářem a běžným občanem z hlediska práv a povinností?
Mandátář má kromě běžných občanských práv a povinností také specifická práva a povinnosti vyplývající z jeho funkce. Má právo účastnit se zasedání příslušného orgánu, hlasovat o návrzích, předkládat vlastní návrhy a požadovat informace od úřadů. Naproti tomu má povinnosti jako je účast na zasedáních, hlasování o předložených návrzích, dodržování zákonů a etických standardů. U některých mandátářů (poslanci, senátoři) existuje povinnost majetkových přiznání a omezení některých činností (neslučitelnost funkcí). Mandátář také nese vyšší míru odpovědnosti za svá rozhodnutí a má povinnost jednat ve veřejném zájmu, nikoli pouze ve svém osobním prospěchu.
2. Může mandátář během funkčního období změnit politickou příslušnost?
Ano, mandátář může během funkčního období změnit politickou příslušnost nebo opustit politickou stranu, za kterou kandidoval. V českém právním systému není mandátář vázán na stranu, která ho nominovala – mandát náleží konkrétní osobě, nikoli straně. Tato svoboda je důležitá pro nezávislost rozhodování mandátáře. Pokud mandátář změní politickou příslušnost, neztrácí tím svůj mandát, ale může přijít o některé funkce, které vyplývají ze stranické příslušnosti (např. členství ve výborech, pozice ve vedení orgánu). Takové rozhodnutí však může být voliči vnímáno negativně a ovlivnit mandátářovy šance v dalších volbách.
3. Jaká je odpovědnost mandátáře vůči voličům a jak se vymáhá?
Mandátář je primárně odpovědný voličům politicky, nikoli právně – to znamená, že voliči ho mohou „potrestat“ pouze v dalších volbách tím, že ho nezvolí. Mezi volbami neexistuje mechanismus odvolání mandátáře voliči (kromě prezidenta, kde teoretically existuje impeachment). Mandátář má morální povinnost informovat voliče o své činnosti, být jim dostupný a zohledňovat jejich zájmy ve svém rozhodování. Právní odpovědnost nastupuje pouze při porušení zákonů – např. při korupci nebo jiném trestném činu. Některé funkce mohou být mandátáři odejmuty rozhodnutiem příslušného orgánu (např. vyloučení z klubu), ale samotný mandát zůstává zachován do konce funkčního období.