Edvard Beneš
Edvard Beneš (1884-1948) byl druhý československý prezident, dlouholetý ministr zahraničí a blízký spolupracovník T. G. Masaryka. Za první světové války působil jako tajemník zahraničního odboje, významně se podílel na diplomatickém uznání Československa. Jako ministr zahraničí (1918-1935) budoval systém spojeneckých smluv. Po Mnichovu odešel do exilu, kde vytvořil a vedl zahraniční odboj. Po válce se vrátil jako prezident, rezignoval během únorového převratu 1948.
Lehké otázky:
1. Jakou funkci zastával Beneš nejdéle v první republice?
Funkci ministra zahraničních věcí (1918-1935)
2. Ve kterém roce se stal druhým československým prezidentem?
V roce 1935 (po abdikaci T. G. Masaryka)
3. Kdy a proč abdikoval na funkci prezidenta?
V červnu 1948, pod tlakem komunistů během únorové krize, kdy odmítl podepsat komunistickou ústavu
Střední otázky:
4. Co to byla „Malá dohoda“ a jakou roli hrál Beneš v jejím vytvoření?
Malá dohoda bylo spojenectví Československa, Jugoslávie a Rumunska vytvořené v letech 1920-1921. Beneš byl jejím hlavním architektem a využíval ji k zajištění bezpečnosti ČSR a zabránění návratu Habsburků.
5. Jak se Beneš dostal k vedení zahraničního odboje za první světové války?
Začínal jako Masarykův spolupracovník a tajemník, postupně se vypracoval na klíčového diplomata odboje. Jeho organizační schopnosti a diplomatické kontakty z něj učinily nepostradatelného člena vedení.
6. Jakou politiku prosazoval Beneš vůči Německu ve 30. letech?
Snažil se o politiku kolektivní bezpečnosti ve spolupráci s Francií a Velkou Británií, spoléhal na systém spojeneckých smluv a Společnost národů. Postupně musel ustupovat rostoucímu německému tlaku.
Těžké otázky:
7. Jak se vyvíjel Benešův postoj k Sovětskému svazu od 20. let do roku 1948?
Od počáteční opatrnosti přes uznání SSSR ve 30. letech až po přesvědčení o nutnosti spolupráce během války. Po válce věřil v možnost mostu mezi Východem a Západem, což se ukázalo jako osudový omyl.
8. Jaké byly hlavní argumenty pro a proti platnosti tzv. Benešových dekretů?
Pro: kontinuita právního řádu, mezinárodní uznání exilové vlády, potřeba řešit poválečnou situaci. Proti: vydány bez parlamentu, kolektivní vina, rozpor s lidskými právy. Dodnes jsou předmětem právních i politických diskusí.
9. Proč se Benešovi nepodařilo zabránit komunistickému převratu v únoru 1948?
Kombinace faktorů: jeho zhoršené zdraví, přecenění vlastní autority, mezinárodní situace (vliv SSSR), slabost demokratických stran, podcenění komunistické strategie a vlastní vyčerpání z předchozích krizí.