Antonín Zápotocký
Antonín Zápotocký (1884-1957) byl druhý komunistický prezident Československa, předtím premiér a odborový předák. Pocházel z dělnického prostředí, před válkou působil v sociální demokracii a později v KSČ. Za protektorátu byl vězněn. Po roce 1945 vedl Revoluční odborové hnutí, po únoru 1948 se stal premiérem a později prezidentem. Jeho vláda byla spojena s měnovou reformou 1953.
Lehké otázky:
1. Kdy se stal prezidentem?
Stal se prezidentem v roce 1953 po smrti Klementa Gottwalda
2. Jakou funkci zastával v odborovém hnutí?
Byl předsedou Revolučního odborového hnutí (ROH)
3. Co se stalo během jeho vlády v roce 1953, co postihlo veškeré obyvatelstvo republiky?
Proběhla měnová reforma, která znamenala faktické znehodnocení úspor obyvatelstva
Střední otázky:
4. Jaká byla jeho role v dělnickém hnutí před rokem 1948?
Byl dlouholetým odborovým předákem a organizátorem dělnického hnutí, měl přirozenou autoritu díky svému původu a dlouholeté činnosti v dělnickém prostředí. Významně přispěl k budování vlivu KSČ v odborech
5. Jak využíval odbory k posílení moci KSČ?
Transformoval ROH v převodovou páku politiky KSČ, využíval odborů k mobilizaci dělnictva pro podporu komunistické politiky. Před únorem 1948 využíval odborů k nátlaku na nekomunistické strany
6. Proč podporoval měnovou reformu navzdory jejím sociálním dopadům?
Jako premiér prosazoval stranickou linii bez ohledu na její dopady na dělnictvo. Reformu obhajoval jako nutný krok k budování socialismu, přestože znamenala výrazný pokles životní úrovně pracujících
Těžké otázky:
7. Jak se proměnil jeho vztah k dělnictvu před a po roce 1948?
Z autentického představitele dělnických zájmů se postupně stal reprezentantem moci vůči dělníkům. Jeho rétorika zůstala dělnická, ale fakticky prosazoval politiku, která byla v rozporu se zájmy dělnictva
8. Jaký byl jeho skutečný vliv na politiku v době prezidentství?
Jeho vliv byl omezený, skutečnou moc drželo politbyro KSČ a sovětští poradci. Jako prezident plnil především reprezentativní funkci a legitimizoval rozhodnutí stranického vedení
9. Proč se z představitele dělnického hnutí stal vykonavatelem protidělnické politiky?
Jeho transformace odrážela širší proměnu KSČ z revoluční strany v byrokratický mocenský aparát. Jeho osobní identifikace se stranou převážila nad původní identifikací s dělnickým hnutím. Stal se představitelem systému, který v zájmu abstraktních ideologických cílů obětoval konkrétní zájmy dělníků