Antonín Novotný
Antonín Novotný (1904-1975) byl prezident ČSSR a první tajemník KSČ v letech 1953-1968. Kariérní komunistický funkcionář, který se podílel na politických čistkách 50. let. Jeho éra byla charakteristická konzervativním přístupem k řízení strany a státu, odporem k ekonomickým reformám a postupnou destalinizací. Byl sesazen z funkce v roce 1968 na počátku Pražského jara.
Lehké otázky:
1. Ve kterém roce byl sesazen z funkce?
Byl sesazen v roce 1968 na počátku Pražského jara
2. Jaké dvě nejvyšší funkce zastával současně?
Byl současně prezidentem ČSSR a prvním tajemníkem KSČ
3. Ve kterém období byl prezidentem?
Byl prezidentem v letech 1957-1968
Střední otázky:
4. Jak se stavěl k ekonomickým reformám 60. let?
Zaujímal konzervativní a odmítavý postoj k hlubším ekonomickým reformám. Preferoval administrativní metody řízení a bránil zavádění tržních prvků do ekonomiky
5. Proč se dostal do konfliktu se slovenskými politiky?
Kvůli svému centralistickému přístupu a nepochopení slovenských národních požadavků. Podceňoval slovenskou otázku a odmítal větší autonomii Slovenska
6. Jaký byl jeho postoj k destalinizaci?
Prosazoval pomalou a kontrolovanou destalinizaci, snažil se omezit její dosah a bránil důslednému vyrovnání se se stalinistickou minulostí. Připouštěl jen kosmetické změny systému
Těžké otázky:
7. Jak se během jeho vlády proměnil charakter komunistického režimu?
Režim se posunul od otevřeného teroru k byrokraticko-autoritářskému systému. Došlo k určitému uvolnění, ale současně k zakonzervování mocenských struktur a odporu vůči hlubším reformám
8. Proč nedokázal čelit reformnímu hnutí v roce 1968?
Ztratil podporu jak reformního křídla ve straně, tak konzervativců. Jeho rigidní způsob vedení a neschopnost reagovat na společenské změny vedly k izolaci. Nedokázal pochopit hloubku krize systému
9. Jaký byl jeho skutečný podíl na politických procesech 50. let?
Jako vysoký stranický funkcionář nesl přímou odpovědnost za politické procesy, aktivně se podílel na jejich organizaci a později bránil plné rehabilitaci obětí. Jeho role v procesech byla významná, ale snažil se ji později bagatelizovat a odpovědnost přenášet na jiné