Gustáv Husák
Gustáv Husák (1913-1991) byl poslední komunistický prezident a dlouholetý generální tajemník KSČ. V 50. letech byl jako „buržoazní nacionalista“ vězněn. Po rehabilitaci se stal významným reformním politikem. Po srpnu 1968 se přiklonil k Sovětům a stal se hlavním představitelem normalizace. V roce 1987 byl zbaven funkce generálního tajemníka, prezidentem zůstal do prosince 1989.
Lehké otázky:
1. Kdy byl prezidentem Československa?
Byl prezidentem v letech 1975-1989
2. Za co byl vězněn v 50. letech?
Byl vězněn za údajný „buržoazní nacionalismus“ v rámci politických procesů se slovenskými komunisty
3. Ve kterém roce se stal generálním tajemníkem KSČ?
Stal se generálním tajemníkem KSČ v roce 1969 (po Dubčekovi)
Střední otázky:
4. Jak se změnil jeho postoj k reformám před a po srpnu 1968?
Z aktivního podporovatele reforem a jednoho z hlavních představitelů Pražského jara se po srpnu 1968 stal realizátorem normalizační politiky a odpůrcem reforem. Tento obrat zdůvodňoval nutností zabránit další sovětské intervenci
5. Jakou roli hrál při federalizaci Československa?
Byl jedním z hlavních architektů federalizace státu v roce 1968. Prosadil federativní uspořádání jako jeden z mála výsledků Pražského jara, který zůstal zachován i během normalizace
6. Proč byl v roce 1987 zbaven funkce generálního tajemníka?
Kvůli své neschopnosti reagovat na změny v Sovětském svazu za Gorbačova a celkové strnulosti jeho vedení. Byl považován za překážku nutných reforem systému
Těžké otázky:
7. Jak se vyvíjel jeho vztah k slovenské otázce během jeho politické kariéry?
Od radikálního zastánce slovenských národních zájmů v mladém věku přes prosazování federalizace v roce 1968 až po pragmatické podřízení slovenských zájmů zájmům jednotného státu v době normalizace. Jeho postoj odrážel širší napětí mezi národními a mocenskými zájmy
8. Proč se z reformního komunisty stal představitelem normalizace?
Kombinace několika faktorů: osobní zkušenost s vězněním v 50. letech ho vedla k opatrnosti, pragmatický odhad sovětských záměrů a možnost získat nejvyšší mocenské postavení. Jeho transformace odrážela také širší deziluzi z možnosti reformovat systém
9. Jaký byl jeho skutečný vliv na politiku v 80. letech?
Jeho reálný vliv postupně klesal, zejména v druhé polovině 80. let. Ačkoli formálně držel nejvyšší funkce, faktickou moc mělo konzervativní vedení strany v čele s Biľakem a Jakešem. Jeho postavení se stalo spíše symbolickým