Milouš Jakeš
Milouš Jakeš (1922-2020) byl posledním generálním tajemníkem KSČ před listopadem 1989. V 60. letech působil jako předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ, podílel se na čistkách po roce 1969. V roce 1987 nahradil Husáka ve funkci generálního tajemníka. Jeho neschopnost reagovat na společenské změny přispěla k pádu komunistického režimu.
Lehké otázky:
1. Kdy se stal generálním tajemníkem KSČ?
Stal se generálním tajemníkem KSČ v roce 1987
2. Koho v této funkci nahradil?
Nahradil Gustáva Husáka
3. Jak dlouho byl ve funkci?
Ve funkci byl od prosince 1987 do listopadu 1989 (necelé dva roky)
Střední otázky:
4. Jakou roli hrál v normalizačních čistkách?
Jako předseda Ústřední kontrolní a revizní komise KSČ měl významnou roli při organizaci a provádění čistek po roce 1969. Dohlížel na vylučování reformních komunistů ze strany a prověrky stranického aparátu
5. Proč byl vybrán jako nástupce Husáka?
Byl považován za kompromisního kandidáta přijatelného pro konzervativní křídlo strany. Jeho výběr odrážel snahu o kontinuitu politiky při generační obměně vedení
6. Jak reagoval na společenské změny v roce 1989?
Reagoval neadekvátně a zpožděně, nedokázal pochopit hloubku společenské krize. Jeho veřejná vystoupení (zejména proslulý projev na Červeném Hrádku) demonstrovala odtrženost vedení od reality
Těžké otázky:
7. Nakolik jeho osobnost přispěla k pádu komunistického režimu?
Jeho neschopnost komunikovat s veřejností, rigidní myšlení a absence politické intuice výrazně přispěly k delegitimizaci režimu. Stal se symbolem zkostnatělosti a neschopnosti komunistického vedení
8. Jak se projevovala jeho ideologická rigidnost v měnící se společnosti?
Jeho lpění na dogmatických formulacích a neschopnost reagovat na perestrojku i domácí vývoj ilustrovaly hlubokou krizi režimu. Nedokázal pochopit měnící se společenskou realitu ani nutnost systémových změn
9. Proč nedokázal provést ani omezené reformy režimu?
Kombinace několika faktorů: ideologická rigidnost, absence politické vize, strach z opakování roku 1968, neschopnost získat podporu pro změny ve straně a obava z ztráty kontroly nad vývojem