Druhá československá republika
Období od října 1938 do března 1939, tedy mezi Mnichovem a německou okupací charakterizované autoritativními tendencemi, omezením demokracie a kritikou masarykovského systému. Došlo ke sloučení politických stran, omezení svobody tisku a změně zahraniční politiky. Stát ztratil další území ve prospěch Polska a Maďarska.
Lehké otázky:
1. Jak dlouho druhá republika trvala?
Druhá republika trvala necelých šest měsíců, od počátku října 1938 (po přijetí mnichovské dohody) do 15. března 1939, kdy byla země obsazena německou armádou.
2. Kdo byl jejím prezidentem?
Prezidentem druhé republiky byl Emil Hácha, který nastoupil do funkce 30. listopadu 1938 po abdikaci Edvarda Beneše. Byl zvolen jako respektovaný právník a bývalý předseda Nejvyššího správního soudu.
3. Které státy si nárokovaly další československé území?
Další územní nároky vznesly Polsko, které získalo oblast Těšínska a části severního Slovenska, a Maďarsko, kterému připadla jižní část Slovenska a Podkarpatská Rus na základě první vídeňské arbitráže.
Střední otázky:
4. Jak se změnil politický systém?
Došlo k radikálnímu zjednodušení politického systému – v českých zemích vznikly pouze dvě povolené strany: Strana národní jednoty (pravice) a Národní strana práce (levice). Byl omezen parlamentní systém, zavedena cenzura tisku a posílena role výkonné moci. Na Slovensku dominovala Hlinkova slovenská ľudová strana.
5. Proč došlo k omezení demokracie?
K omezení demokracie došlo z několika důvodů: zklamání z údajného selhání demokratického systému první republiky, tlak Německa na autoritativnější uspořádání, snaha o „zjednodušení“ politického života a všeobecná deziluze společnosti. Svou roli hrála také potřeba rychlého rozhodování v krizové situaci.
6. Jaká byla zahraniční politika druhé republiky?
Zahraniční politika byla charakterizována naprostou závislostí na Německu, rezignací na spojenectví se západními mocnostmi a snahou o neutralitu. Došlo k vystoupení ze Společnosti národů a k přeorientování hospodářství na spolupráci s Německem.
Těžké otázky:
7. Nakolik byla změna režimu nevyhnutelná?
Změna režimu byla do značné míry vynucena vnějšími okolnostmi – ztrátou spojenců, územní dezintegrací a německým tlakem. Zároveň však existovaly i vnitřní faktory: krize důvěry v demokratický systém, aktivizace autoritativních proudů a všeobecná demoralizace společnosti. Alternativou mohl být odboj, který by však pravděpodobně vedl k okamžité německé okupaci.
8. Jak se proměnila česká společnost po Mnichovu?
Česká společnost prošla hlubokou transformací charakterizovanou ztrátou víry v demokracii a západní spojence, odklonem od masarykovského humanismu, nárůstem antisemitismu a nacionalismu. Došlo k příklonu k autoritativním hodnotám, katolickému konzervatismu a představě „národního společenství“. Společnost byla demoralizovaná, dezorientovaná a hledala viníky národní katastrofy.
9. Proč se nepodařilo udržet ani okleštěný stát?
Udržení okleštěného státu bylo nemožné z několika důvodů: strategická poloha zbytku území a jeho ekonomická závislost na Německu, vnitřní nestabilita způsobená slovenským separatismem, mezinárodní izolace a nezájem západních mocností o další osud země. Hitler navíc od počátku plánoval úplnou likvidaci československé státnosti a využíval vnitřních problémů k ospravedlnění další agrese.