Československá měnová reforma
Radikální měnová reforma provedená komunistickým režimem v roce 1953, která znehodnotila úspory obyvatelstva. Výměna peněz proběhla v nevýhodném kurzu, což vedlo k protestům a stávkám, zejména v Plzni. Reforma upevnila komunistickou kontrolu nad ekonomikou a oslabila soukromý sektor.
Lehké otázky:
1. Ve kterém roce reforma proběhla?
Reforma byla provedena 1. června 1953, přičemž byla oznámena teprve večer 30. května 1953. Výměna peněz probíhala od 1. do 4. června 1953.
2. V jakém kurzu se vyměňovaly peníze?
Základní kurz byl 5:1 pro hotovost do 300 Kčs na osobu. Pro vyšší částky platil kurz 50:1. Vklady se přepočítávaly podle odstupňované škály – od 5:1 pro malé vklady až po 30:1 pro vysoké částky. Mzdy, platy a penze byly přepočteny v poměru 5:1.
3. Kde byly největší protesty?
Největší protesty proběhly v Plzni, kde do ulic vyšlo asi 20 000 demonstrantů a došlo k obsazení radnice. Významné demonstrace byly také v Praze, Ostravě, Strakonicích, Vimperku a dalších průmyslových městech.
Střední otázky:
4. Jaké byly oficiální důvody reformy?
Oficiálně byla reforma zdůvodňována potřebou vypořádat se s následky měnového chaosu způsobeného válkou a okupací, likvidací přídělového systému a černého trhu, a nutností čelit „hospodářské sabotáži reakce“. Režim také tvrdil, že reforma je namířena proti „spekulantům a kapitalistickým živlům“.
5. Jak reforma ovlivnila různé společenské vrstvy?
Reforma nejvíce postihla střední vrstvy s úsporami, drobné živnostníky a starší lidi s našetřenými penězi. Méně byli zasaženi lidé s nízkými úsporami a ti, kdo měli majetek v jiné formě než v penězích. Relativně nejméně byli postiženi příslušníci nomenklatury, kteří byli o reformě předem informováni.
6. Proč vedla k protestům?
Protesty vyvolalo několik faktorů: naprostá nečekanost reformy, znehodnocení celoživotních úspor, předchozí ujišťování vlády, že žádná reforma nebude, nevýhodný přepočítací kurz a faktické zrušení vázaných vkladů. Rozhořčení umocnilo i zjištění, že někteří funkcionáři byli o reformě předem informováni.
Těžké otázky:
7. Jaké byly skutečné cíle reformy?
Skutečnými cíli byly: definitivní likvidace zbytků soukromého sektoru, odstranění dvojího trhu (vázaného a volného), snížení množství oběživa v ekonomice, získání prostředků pro těžký průmysl a zbrojení. Reforma také měla zlomit odpor proti kolektivizaci a upevnit centrální kontrolu nad ekonomikou.
8. Jak ovlivnila důvěru obyvatel v režim?
Reforma významně podlomila důvěru obyvatel v režim – byla vnímána jako „státní loupež“ a „podvod na pracujících“. Vedla k první velké vlně protirežimních protestů a stala se traumatickým zážitkem, který poznamenal celou generaci. Prohloubila propast mezi režimem a obyvatelstvem a přispěla k cynickému vztahu lidí k oficiální propagandě.
9. Proč režim zvolil tak radikální řešení?
Režim zvolil radikální řešení z několika důvodů: potřeboval rychle získat kontrolu nad ekonomikou pro realizaci sovětského modelu centrálního plánování, chtěl definitivně odstranit zbytky tržní ekonomiky, musel řešit problémy s dvojími cenami a přídělovým systémem. Radikální řešení také odpovídalo stalinistickému charakteru režimu a přesvědčení o nutnosti třídního boje.