Hradní křídlo
Politický proud podporující prezidenta T. G. Masaryka a jeho koncepci státu. Sdružoval politiky různých stran, intelektuály a novináře. Prosazoval liberální demokracii, sekularismus a prozápadní orientaci. Byl v opozici vůči nacionalistickým a konzervativním proudům.
Lehké otázky:
1. Koho především podporovalo?
Především prezidenta T. G. Masaryka a jeho nástupce Edvarda Beneše, jejich politiku a vizi demokratického státu
2. Jakou koncepci státu prosazovalo?
Liberálně demokratickou, sekulární republiku západního typu s důrazem na humanitní ideály a občanský princip
3. Kdo byli jeho hlavní představitelé?
T. G. Masaryk, Edvard Beneš, Karel Čapek, Ferdinand Peroutka a okruh politiků a intelektuálů kolem Hradu
Střední otázky:
4. Jak se lišilo od ostatních politických proudů?
Nadstranickým charakterem, důrazem na morální rozměr politiky, odmítáním úzkého nacionalismu, podporou modernizace a západní orientace státu
5. Jaký byl jeho vztah k národnostním menšinám?
Usilovalo o jejich integraci na občanském principu, podporovalo umírněné menšinové politiky, prosazovalo spravedlivý přístup k menšinám při zachování českého charakteru státu
6. Jak prosazovalo své názory?
Prostřednictvím prezidentského úřadu, vlivných médií (Lidové noviny, Přítomnost), kulturních institucí a sítě podporovatelů v různých politických stranách
Těžké otázky:
7. Nakolik bylo jeho pojetí demokracie realistické?
Jeho idealistické pojetí demokracie založené na morálce a humanitě naráželo na realitu národnostních sporů a sociálních konfliktů. Bylo obtížně realizovatelné v podmínkách střední Evropy, ale stanovilo vysoký standard politické kultury
8. Jak ovlivnilo politickou kulturu první republiky?
Vytvořilo určitý morální standard politiky, podporovalo rozvoj občanské společnosti a kritického myšlení. Přispělo k západní orientaci státu a modernizaci společnosti, ale také vyvolávalo odpor tradicionalistických kruhů
9. Proč se nepodařilo jeho koncepci udržet?
Kvůli vzestupu autoritářských režimů v Evropě, radikalizaci národnostních menšin, sociálním důsledkům hospodářské krize a odporu části společnosti vůči sekularismu a modernizaci. Koncepce byla příliš závislá na osobnosti Masaryka