Jednotná zemědělská družstva
Forma kolektivního zemědělství zaváděná od roku 1949. Vznikala často násilným způsobem v rámci kolektivizace. Měla různé typy podle míry společného hospodaření. Znamenala likvidaci soukromého zemědělství a tradiční venkovské společnosti.
Lehké otázky:
1. Kdy začala vznikat?
V roce 1949 po přijetí zákona o JZD jako součást procesu kolektivizace zemědělství
2. Co bylo jejich cílem?
Vytvoření kolektivního zemědělství podle sovětského vzoru a likvidace soukromého zemědělského hospodaření
3. Jaké měly typy?
Existovaly čtyři typy podle míry společného hospodaření – od nejnižšího (I.), kde se společně prováděly jen některé práce, až po nejvyšší (IV.), kde bylo veškeré hospodaření společné
Střední otázky:
4. Jak probíhalo jejich zakládání?
Kombinací ekonomického a politického nátlaku – zvyšováním povinných dodávek, daňovým zatížením soukromníků, zastrašováním, propagandou proti „kulakům“ a často i přímým násilím
5. Jak se měnila jejich struktura?
Od malých družstev v jednotlivých obcích přes jejich slučování v 60. letech až po velké zemědělské celky v 70. a 80. letech. Postupně se také zvyšovala jejich mechanizace a specializace
6. Jaký byl jejich ekonomický význam?
Staly se základní jednotkou zemědělské výroby, postupně modernizovaly zemědělství, ale za cenu vysokých státních dotací a často nízké efektivity. Zajišťovaly potravinovou soběstačnost státu
Těžké otázky:
7. Jak změnila JZD venkovskou společnost?
Zásadně – zničila tradiční selský stav, změnila způsob práce a života na venkově, narušila vztah k půdě a majetku, proměnila sociální vztahy. Zemědělci se stali zaměstnanci a venkov ztratil svou tradiční podobu
8. Proč se prosadila i přes odpor?
Kombinací několika faktorů: systematického tlaku státu, generační výměny na venkově, postupné modernizace (mechanizace) a sociálních výhod (pravidelná pracovní doba, dovolené, důchody), které JZD nabízela
9. Nakolik byla ekonomicky efektivní?
Jejich efektivita byla problematická – vyžadovala vysoké státní dotace, trpěla nízkou produktivitou práce a plýtváním zdroji. Na druhou stranu umožnila mechanizaci a modernizaci zemědělství. V 70. a 80. letech se jejich efektivita zvýšila, ale stále závisela na státní podpoře