Volby do Evropského parlamentu
Volby do Evropského parlamentu jsou nadnárodním demokratickým procesem, kterým občané členských států Evropské unie volí své zástupce do jediného přímo voleného orgánu EU. Evropský parlament má 705 poslanců, z nichž Česká republika volí 21. Volby se konají každých pět let podle zásad poměrného zastoupení. V ČR je pro tyto volby celé území jedním volebním obvodem, používá se listinný poměrný systém s 5% uzavírací klauzulí a voliči mohou udělit dva preferenční hlasy. Evropský parlament spolurozhoduje o legislativě EU, schvaluje rozpočet EU, dohlíží na činnost Evropské komise a může ji i odvolat jako celek. Ačkoli význam těchto voleb postupně roste s rozšiřováním pravomocí Evropského parlamentu, charakteristická je pro ně nižší volební účast než u národních voleb a častější inklinace voličů k protestním hlasům.
Otázky:
1. Jaké jsou hlavní pravomoci Evropského parlamentu a jak se vyvíjely v průběhu evropské integrace?
Evropský parlament má legislativní pravomoci (spolurozhodování o právních předpisech EU s Radou), rozpočtové pravomoci (schvalování víceletého finančního rámce a ročního rozpočtu EU), kontrolní pravomoci (dohled nad Evropskou komisí, možnost vyslovit jí nedůvěru, právo interpelace) a jmenovací pravomoci (schvaluje předsedu Evropské komise a celou Komisi). Jeho pravomoci se postupně rozšiřovaly – od poradního orgánu v 50. letech přes zavedení přímých voleb v roce 1979, posílení legislativních pravomocí Jednotným evropským aktem (1986) a Maastrichtskou smlouvou (1993) až po zásadní rozšíření pravomocí Lisabonskou smlouvou (2009), která zavedla řádný legislativní postup, v němž má Parlament rovnocenné postavení s Radou.
2. Co je to „demokratický deficit“ EU a jak souvisí s volbami do Evropského parlamentu?
Demokratický deficit označuje nedostatečnou demokratickou legitimitu rozhodovacích procesů EU a vzdálenost evropských institucí od občanů. Projevuje se nízkou volební účastí ve volbách do Evropského parlamentu (přestože jde o jediný přímo volený orgán EU), nedostatečnou informovaností občanů o fungování EU, dominancí národních témat v eurovolbách místo celoevropských a komplexností rozhodovacích procesů EU. Ačkoli přímé volby do Evropského parlamentu měly tento deficit zmírnit, problém přetrvává. Řešením může být větší transparentnost, posílení pravomocí Parlamentu, lepší komunikace činnosti EU směrem k občanům a větší zapojení národních parlamentů do evropského rozhodování.
3. Jaké faktory ovlivňují volební chování voličů ve volbách do Evropského parlamentu?
Volby do Evropského parlamentu jsou často považovány za „volby druhého řádu“, kde voliči častěji hlasují podle domácích než evropských témat a využívají příležitost k protestu proti vládnoucím stranám. Charakteristická je nižší volební účast než u národních voleb, větší úspěch menších a protestních stran a tendence trestat vládní strany. Voliči rozhodují na základě postojů k evropské integraci, hodnocení národních vlád, stranické identifikace a osobností kandidátů. Tyto faktory se liší mezi státy s různou politickou kulturou a mírou eurooptimismu. V posledních letech však roste význam celoevropských témat jako migrace, klimatická změna či ekonomická krize, což může postupně měnit charakter těchto voleb.