Mandát
Mandát je formální pověření k výkonu veřejné funkce, které kandidát získává prostřednictvím voleb. Představuje oprávnění a zároveň závazek vykonávat příslušnou funkci v zájmu voličů a v souladu s právním řádem. Mandát vzniká na základě volebních výsledků podle platných volebních zákonů a trvá po stanovené funkční období. Jeho držitel (mandátář) získává práva a povinnosti spojené s danou funkcí a je za svou činnost odpovědný voličům i podle zákona. Mandát lze v určitých případech ztratit předčasně – například při odstoupení z funkce, úmrtí, nebo při splnění podmínek pro jeho zánik stanovených zákonem. V demokratickém systému je mandát dočasný a obnovitelný pouze prostřednictvím dalších voleb.
Otázky:
1. Jaký je rozdíl mezi mandátem získaným v poměrném a většinovém volebním systému?
V poměrném volebním systému (používaném např. v parlamentních volbách) získávají mandáty kandidáti podle celkového podílu hlasů jejich strany nebo koalice, přičemž počet mandátů odpovídá přibližně podílu získaných hlasů. Kandidát tak může získat mandát i bez většinové podpory v konkrétním obvodu. V většinovém systému (např. senátní volby) získává mandát pouze kandidát, který získá nejvíce hlasů (případně nadpoloviční většinu), zatímco ostatní kandidáti mandát nezískají bez ohledu na počet svých hlasů. Poměrný systém lépe odráží rozmanitost politických názorů, většinový zajišťuje jednoznačného vítěze a silnější vazbu na konkrétní území.
2. Za jakých okolností může mandátář o svůj mandát přijít předčasně?
Mandát může zaniknout před uplynutím funkčního období z několika důvodů: dobrovolným vzdáním se mandátu (odstoupením z funkce), úmrtím mandátáře, nebo ztrátou způsobilosti k výkonu funkce (např. právní nezpůsobilost, ztráta státního občanství). U některých funkcí může mandát zaniknout také pro neslučitelnost funkcí nebo porušení zákonných povinností. V případě poslanců a senátorů nemůže být mandát odvolán voliči během funkčního období. Místo mandátáře, který o mandát přišel, nastupuje náhradník z téže kandidátní listiny podle stanovených pravidel.
3. Jaké povinnosti a odpovědnosti má mandátář vůči svým voličům?
Mandátář má povinnost vykonávat svou funkci poctivě, v souladu se zákonem a v zájmu veřejnosti. Musí se účastnit zasedání příslušného orgánu, hlasovat o předložených návrzích a aktivně se podílet na jeho práci. Ve svém rozhodování by měl zohledňovat zájmy svých voličů, ale není jejich vázaným zástupcem – rozhoduje podle svého svědomí. Mandátář má také informační povinnost vůči veřejnosti, měl by o své činnosti informovat a být dostupný pro komunikaci s občany. U některých funkcí existují specifické povinnosti, jako je povinnost majetkových přiznání u poslanců a senátorů.