Tajnost hlasování
Tajnost hlasování je základní princip demokratických voleb, který zajišťuje, že nikdo nemůže zjistit, jak konkrétní volič hlasoval. Tento princip umožňuje voličům rozhodovat se svobodně podle svého přesvědčení bez obav z případných represí, nátlaku nebo jiných negativních důsledků. Tajnost je zajištěna prostřednictvím uzavřených volebních místností, kde volič označuje volební lístek bez přítomnosti jiných osob, anonymních volebních lístků a zapečetěných volebních uren. Porušení tajnosti hlasování je trestným činem a může vést k neplatnosti voleb. Tento princip je zakotven v Ústavě ČR a je chráněn všemi dostupnými právními prostředky jako nezbytný předpoklad svobodných a spravedlivých voleb.
Otázky:
1. Jakými konkrétními opatřeními je zajištěna tajnost hlasování během voleb?
Tajnost hlasování je zajištěna několika opatřeními: každá volební místnost má uzavřené prostory (plentu nebo kabinu), kde volič označuje lístek bez přítomnosti jiných osob. Volební lístky neobsahují žádné identifikační údaje voliče a jsou pro všechny stejné. Volič vhazuje lístek do zapečetěné urny, takže nikdo nevidí jeho volbu. Členové volební komise nesmějí sledovat, jak volič hlasuje, a je zakázáno fotografování nebo natáčení v kabině. Sčítání probíhá způsobem, který neumožňuje spojit konkrétní hlas s konkrétním voličem. Porušení těchto pravidel je trestným činem a může vést k neplatnosti hlasování.
2. Může volič dobrovolně zveřejnit, jak hlasoval, a jaké jsou hranice této svobody?
Volič má právo po skončení hlasování říci, jak hlasoval – to není porušením tajnosti hlasování. Hranice však tvoří situace, kdy by taková informace byla poskytována pod nátlakem nebo za úplatu, což by narušovalo svobodu voleb. Zakázáno je fotografování volebního lístku v kabině nebo jakékoli prokazování své volby během volebního aktu. Problematické jsou také předvolební sliby voličů hlasovat určitým způsobem výměnou za výhody, což lze kvalifikovat jako korupci. Zásadně je zakázáno vyžadovat od voličů, aby prokázali svou volbu – například zaměstnavatelé nesmějí požadovat od zaměstnanců informace o jejich hlasování.
3. Jaké výjimky z tajnosti hlasování existují a za jakých okolností?
Výjimky z tajnosti hlasování jsou velmi omezené a týkají se specifických situací. Při asistenčním hlasování může voliči pomáhat osoba jeho volby (obvykle člen rodiny) nebo člen volební komise, pokud volič nemůže hlasovat sám kvůli zdravotnímu stavu. I v těchto případech se však snažíme tajnost co nejvíce zachovat. U korespondenční volby v zahraničí existuje riziko narušení tajnosti, ale je minimalizováno speciálními postupy. Veřejné hlasování (například zvedáním ruky) se používá pouze u hlasování ve volebních orgánech samotných, nikoli při vlastních volbách. Jakékoli jiné porušení tajnosti hlasování je nepřípustné a trestné.