Volební způsobilost
Volební způsobilost je právní pojem označující schopnost občana účastnit se voleb jako volič nebo kandidát. Skládá se ze dvou složek: aktivní volební způsobilost (právo volit) a pasivní volební způsobilost (právo být volen). Aktivní způsobilost v ČR získává každý občan dosažením 18 let věku a zachováním způsobilosti k právním úkonům. Pasivní způsobilost má přísnější podmínky včetně vyššího věku pro některé funkce, bezúhonnosti a splnění dalších kvalifikačních předpokladů. Volební způsobilost může být omezena nebo ztracena při ztrátě způsobilosti k právním úkonům, odsouzení za trestný čin nebo ztráte státního občanství. Ochrana volebního práva a způsobilosti je zakotvena v Ústavě a mezinárodních úmluvách jako základní demokratické právo.
Otázky:
1. Jaký je rozdíl mezi způsobilostí k právním úkonům a volební způsobilostí?
Způsobilost k právním úkonům je obecná právní způsobilost občana jednat v právních vztazích, uzavírat smlouvy a nést odpovědnost za své činy. Vzniká dosažením 18 let nebo uzavřením manželství. Volební způsobilost je specifickou formou právní způsobilosti týkající se pouze účasti na volbách. Zatímco způsobilost k právním úkonům může být omezena soudem (např. při duševní poruše), volební způsobilost se omezuje jen v nejzávažnějších případech. Ztráta způsobilosti k právním úkonům automaticky znamená ztrátu volební způsobilosti, ale ne naopak. Volební způsobilost má navíc stupňovité požadavky – jiné pro aktivní a pasivní volební právo a různé podle typu voleb.
2. Za jakých okolností může být volební způsobilost omezena nebo odebrána?
Aktivní volební způsobilost může být omezena při zbavení způsobilosti k právním úkonům soudem, obvykle při závažných duševních poruchách, které znemožňují uvědomělé rozhodování. Pasivní volební způsobilost se ztrácí při odsouzení za úmyslný trestný čin, ztrátě státního občanství, nebo vzniku neslučitelnosti funkcí. Dočasné omezení může nastat při vyšetřování závažných trestných činů. Volební způsobilost se obnovuje po určité době od výkonu trestu nebo odstranění příčin omezení. Úplné trvalé odebrání volebního práva není v demokratických státech přípustné – vždy musí existovat možnost obnovení po nápravě nebo uplynutí stanovené doby. Rozhodnutí o omezení volebního práva musí vždy učinit nezávislý soud.
3. Jak se řeší volební způsobilost občanů s dvojím občanstvím nebo cizinců?
Občané s dvojím občanstvím mají v ČR stejná volební práva jako ostatní čeští občané – rozhodující je české občanství, nikoli to druhé. Mohou volit ve všech typech voleb v ČR a zároveň obvykle i v zemi svého druhého občanství. Občané EU mají v ČR právo volit v komunálních volbách a volbách do Evropského parlamentu, pokud mají v ČR trvalý pobyt a registrují se do voličských seznamů. Nemohou však volit v parlamentních, senátních ani prezidentských volbách. Pro pasivní volební právo platí stejná pravidla – občané EU mohou kandidovat v komunálních volbách a do EP. Ostatní cizinci (mimo EU) nemají v ČR žádná volební práva. Recipročně čeští občané žijící v zahraničí mohou volit tam, kde jim to místní zákony umožňují.