Volební práh
Volební práh je minimální počet nebo procento hlasů, které musí kandidát nebo politický subjekt získat, aby mohl být zvolen nebo aby jeho hlasy byly započítávány při rozdělování mandátů. V poměrných volebních systémech slouží jako filtr, který má zabránit nadměrnému rozdrobení zastupitelských orgánů. V ČR je ve volbách do Poslanecké sněmovny stanoven na 5 % platných hlasů pro jednotlivé strany, pro koalice dvou stran 10 %, tří stran 15 % a čtyř a více stran 20 %. V krajských volbách je jednotný 5% práh pro všechny subjekty. V komunálních volbách volební práh neexistuje. Subjekty, které práh nepřekročí, nezískají žádný mandát a jejich hlasy se při přepočtu neuvažují, což prospívá úspěšnějším stranám.
Otázky:
1. Jaký je účel volebního prahu a jaké má výhody i nevýhody?
Volební práh má zamezit nadměrnému rozdrobení zastupitelských orgánů na velké množství malých stran, což by ztěžovalo vytváření stabilních vlád a efektivní rozhodování. Výhody zahrnují: větší stabilitu politického systému, jednodušší vyjednávání o vytvoření vlády, menší náklady na fungování parlamentu a snížení vlivu extremistických stran. Nevýhody zahrnují: omezení rozmanitosti názorů v parlamentu, znevýhodnění menších stran a jejich voličů, možnost „ztracených“ hlasů, které neovlivní výsledek, a zkreslení proporcionality zastoupení. Kritici argumentují, že příliš vysoký práh může ohrozit demokratickou reprezentaci, zatímco příznivci zdůrazňují potřebu funkčního politického systému.
2. Proč se volební práh liší pro koalice a jak se vypočítává?
Volební práh se pro koalice zvyšuje, aby se zabránilo obcházení prahové klauzule spojováním malých stran. Pokud by měly všechny koalice stejný 5% práh jako jednotlivé strany, mohly by se slabé strany spojit jen formálně a získat tak výhodu oproti silnějším jednotlivým stranám. Zvyšující se práh pro větší koalice (10 % pro dva subjekty, 15 % pro tři, 20 % pro čtyři a více) zajišťuje, že koalice musí být skutečně silné, aby uspěly. Výpočet je jednoduchý – koalice musí jako celek získat stanovené procento hlasů, poté se mandáty rozdělují mezi její členy podle předem dohodnutého klíče nebo podle síly jednotlivých členů koalice.
3. Existují alternativy k volebnímu prahu a jak fungují v jiných zemích?
Alternativou k volebnímu prahu je například německý systém, kde strana může získat mandáty i pod 5% hranicí, pokud získá alespoň tři přímé mandáty v jednomandátových obvodech. Jiným řešením je postupně se snižující práh podle velikosti obvodu nebo úplná absence prahu s velmi malými volebními obvody. Některé země používají různé prahy pro různé úrovně (nižší pro regionální, vyšší pro celostátní volby). Island a Nizozemsko mají velmi nízké či žádné prahy, což vede k větší fragmentaci parlamentu. Turecko má naopak velmi vysoký 10% práh. Volba konkrétního systému závisí na politické kultuře, historických zkušenostech a prioritách – zda je důležitější reprezentativnost nebo stabilita.