Neplatný hlas
Neplatný hlas je hlas, který nemůže být při sčítání přiřazen žádnému kandidátovi nebo politickému subjektu, protože nesplňuje formální požadavky stanovené volebním zákonem. Nejčastějšími důvody neplatnosti jsou: označení více možností, než je dovoleno, nedostatečně jasné označení volby, poškození volebního lístku, přidání vlastních poznámek nebo symboly na lístek, nebo úplné neoznačení žádné možnosti. Neplatné hlasy se sčítají samostatně a nezapočítávají se do výsledků voleb – neovlivňují tedy rozdělování mandátů. Vysoký podíl neplatných hlasů může signalizovat problémy s pochopením volebního systému, technické nedostatky volebních lístků nebo protest voličů. Rozhodování o platnosti sporných hlasů je v kompetenci volebních komisí podle jasně stanovených kritérií.
Otázky:
1. Jaké jsou nejčastější důvody neplatnosti hlasů a jak jim předcházet?
Nejčastější důvody neplatnosti zahrnují: označení více kandidátů nebo stran než je povoleno (např. ve volbách, kde se volí jeden kandidát), nejednoznačné označení (částečně vyplněné kroužky, kříže přes více možností), přepsání nebo překřížení původního označení, přidání komentářů či obrázků na volební lístek, nebo úplně prázdný lístek. Předcházet lze důkladnou informační kampaní o tom, jak správně hlasovat, jednoduchým a srozumitelným designem volebních lístků, instrukcemi v každé volební místnosti, dostatečným počtem vzorových lístků a trpělivým vysvětlením ze strany členů volební komise. Důležité je také umožnit voličům vzít si nový lístek, pokud ten první pokazili.
2. Kdo rozhoduje o platnosti sporného hlasu a podle jakých kritérií?
O platnosti sporného hlasu rozhoduje volební komise podle kritérií stanovených volebním zákonem a metodickými pokyny. Obecným principem je, že hlas je platný, pokud je z něj jednoznačně patrná vůle voliče. Při posuzování se komise snaží zjistit úmysl voliče – například při částečně překřížené volbě nebo nejasném označení. Sporné případy komise projednává kolektivně a rozhoduje hlasováním. Proti rozhodnutí komise lze podat stížnost k vyšší instanci. Dokumentace sporných hlasů je důležitá pro případné přezkumy. V mezních případech se aplikuje pravidlo in dubio pro libertate – v případě pochybností se volba považuje za platnou, pokud je rozumně interpretovatelná.
3. Jak vysoký podíl neplatných hlasů je normální a co signalizuje vysoký podíl?
Normální podíl neplatných hlasů se pohybuje mezi 1-3 % v dobře fungujících demokratických systémech. Mírně vyšší podíl (3-5 %) může být u složitějších volebních systémů nebo při první volbě nového typu. Vysoký podíl neplatných hlasů (nad 5 %) může signalizovat několik problémů: špatný design volebních lístků, nedostatečnou informovanost voličů o způsobu hlasování, technické problémy s lístky nebo značením, úmyslný protest voličů proti nabízeným možnostem, nebo systematické chyby ve volebním procesu. Velmi vysoký podíl (nad 10 %) je často znamením vážných problémů vyžadujících analýzu a nápravu. V některých zemích je prázdný nebo pokažený lístek záměrným způsobem protestu voličů, kteří chtějí vyjádřit nespokojenost s nabídkou.