Rubrika: Řekni ne šikaně

Kybernetické pronásledování se projevuje neustálými zprávami ze stejného zdroje i přes opakované žádosti o zastavení, sledováním a komentováním všech online aktivit oběti, vytvářením nových účtů po zablokování starých, získáváním informací o oběti z různých zdrojů, sledováním pohybu oběti prostřednictvím geolokačních služeb, nebo pokusem o kontakt prostřednictvím přátel a rodiny.

Kybernetické pronásledování vytváří pocit, že útočník je všude a že oběť nemůže nikde uniknout. Může eskalovat do pronásledování v reálném životě. Také může velmi nega­tivně ovlivnit duševní zdraví oběti, způsobit úzkost, depresi a pocit neustálého ohrožení. Navíc je často těžké ho dokázat nebo zastavit, protože útočník může používat různé identity a platformy.

Zaznamenej všechny projevy pronásledování – udělej screenshot, ulož zprávy či webové stránky. Zablokuj útočníka na všech platformách, ale buď připraven na to, že si vytvoří nové účty. Změň všechna hesla a nastavení soukromí. Informuj rodiče, školu a v závažných případech policii. Neodpovídej na žádné zprávy od pronásledovatele. Zvaž možnost dočasného omezení své online aktivity nebo změny uživatelských jmen.

Online se nejčastěji šíří lži o chování oběti (že dělala něco špatného nebo nevhodného), o jejích vztazích (falešné romantické vztahy nebo konflikty), o její rodině (vymyšlené problémy nebo skandály), o jejích schopnostech nebo výsledcích ve škole, nebo lži, které ji mají poškodit v očích vrstevníků nebo dospělých. Někdy jsou lži mísené s kousky pravdy, aby působily věrohodněji.

Lži se často šíří rychleji, protože bývají senzační, dramatické nebo šokující, což přitahuje pozornost lidí. Lidé také často sdílejí informace, aniž by si ověřili jejich pravdivost. Na internetu je také snadné něco rychle sdílet bez zamyšlení nad důsledky. Navíc se lži mohou šířit anonymně, takže lidé cítí menší zodpovědnost za to, co sdílejí.

Nereaguj emotivně ani se nepokus všechny lži veřejně vyvracet – to často situaci jen zhoršuje. Místo toho se soustřeď na to, abys zůstal sám sebou a choval se normálně. Kontaktuj lidi, kteří lži šíří, a požádej je o zastavení. Informuj rodiče a školu o situaci. Nahlas nepravdivé informace na platformách, kde jsou sdíleny. Soustřeď se na podporu skutečných přátel, kteří ti budou věřit.

Obyčejná kritika je konstruktivní a zaměřuje se na konkrétní věc nebo chování, které lze změnit. Hate komentáře jsou naopak destruktivní, často útočí na osobní vlastnosti, které nelze změnit, používají urážlivý jazyk a jejich cílem je ublížit, ne pomoci. Také bývají nepřiměřeně agresivní vzhledem k situaci a často obsahují diskriminační prvky.

Lidé píšou hate komentáře z různých důvodů: můžou se cítit anonymní a nedotknutelní za obrazovkou, můžou být žárliví nebo frustrovaní vlastním životem, můžou chtít získat pozornost nebo reakci, nebo můžou prostě napodobovat chování, které vidí u ostatních v online prostředí. Někdy také reagují impulzivně na něco, co je rozčílilo, aniž by přemýšleli o důsledcích.

Nejlepší strategie je hate komentáře nemazat, to často autora jen povzbuzuje. Místo toho blokovat samotné autory. Můžeš také nastavit své účty tak, aby komentáře musely být před zveřejněním schváleny. Pokud jsou komentáře obzvlášť kruté nebo obsahují výhrůžky, nahlas je na platformě a řekni o tom dospělému. Soustřeď se na pozitivní komentáře a podporu od skutečných přátel.

Systematické blokování se projevuje tím, že více lidí současně přestane s obětí komunikovat online, zablokuje ji na sociálních sítích, odstraní ji ze skupinových chatů, nebo přestane reagovat na její zprávy a příspěvky. Často je to koordinované a má za cíl oběť sociálně izolovat. Na rozdíl od individuálního blokování jde o skupinovou akci.

Pro mladé lidi, kteří velkou část svého sociálního života tráví online, může být digitální izolace devastující. Můžou se cítit úplně odříznutí od vrstevníků, mohou ztratit přístup k důležitým informacím ze školy nebo od přátel, a můžou mít pocit, že je nikdo nemá rád. V dnešní době může digitální izolace znamenat i izolaci v reálném životě.

Nesoustřeď se jen na lidi, kteří tě zablokovali – místo toho se zaměř na budování vztahů s lidmi, kteří tě mají rádi. Můžeš také najít nové komunity a zájmové skupiny online, kde potkáš lidi s podobnými zájmy. Důležité je také neztratit kontakt s reálným světem – snaž se trávit více času s rodinou a přáteli osobně. Řekni o problému dospělému, který ti může pomoci situaci vyřešit.

Videa jsou obvykle výraznější a „poutavější“ než fotografie, takže se rychleji šíří a více lidí si jich všimne. Také zachycují pohyb a zvuk, což může činit situaci ještě více ponižující. Videa se také hůře smažou nebo „berou zpět“ než fotografie, protože lidé si je můžou stáhnout a znovu sdílet.

Trapná videa můžou vzniknout během školních akcí, sportovních aktivit, neočekávaných situací (pády, nehody), emocionálních okamžiků (pláč, hněv), nebo mohou být záměrně vytvořena tak, že někdo oběť přinutí nebo podvede, aby udělala něco trapného. Někdy také vzniknou náhodně, ale pak jsou zneužita k šikaně.

Okamžitě kontaktuj osobu, která video sdílí, a požádej o jeho smazání. Udělej screenshot nebo záznamy toho, kde bylo video sdíleno, jako důkaz. Nahlas video provozovateli platformy, kde bylo zveřejněno. Informuj o situaci rodiče a školu. V některých případech může být potřeba kontaktovat policii, obzvlášť pokud bylo video natočeno bez tvého vědomí v soukromých prostorách. Pamatuj si, že neoprávněné natáčení a sdílení videí může být porušením zákona.

Skupinové obtěžování často začíná v uzavřených skupinách nebo chatech, kde se více lidí domluví na společném „útoku“ na určitou osobu. Můžou si rozdělit úkoly – někdo bude posílat urážlivé zprávy, jiný bude komentovat příspěvky, další bude šířit nepravdivé informace. Často to začne jako „vtip“, ale rychle může eskalovat do vážné šikany.

Když tě obtěžuje více lidí najednou, máš pocit, že je proti tobě celý svět. Pocit odloučení od skupiny a bezradnost jsou velmi tíživé. Také je velmi těžké se bránit více útočníkům současně. Skupinové obtěžování také často probíhá na více platformách současně, takže oběť nemá kam utéct.

Nezůstávej na to sám – okamžitě řekni rodičům, učitelům nebo jinému dospělému o tom, co se děje. Udělej screenshot všech urážlivých zpráv a komentářů jako důkaz. Zablokuj všechny útočníky na všech platformách. Nahlas skupinové obtěžování provozovatelům platforem. Ve vážných případech kontaktuj policii. Změň nastavení soukromí tak, aby ti mohli psát jen lidé, které znáš.

Falešné profily můžou být použity k vydávání se za oběť a posílání nevhodných zpráv jiným lidem, k šíření nepravdivých informací nebo kompromitujících fotografií, k vytváření falešných románků nebo přátelství za účelem získání důvěrných informací, k obtěžování oběti ze zdánlivě anonymního účtu, nebo k poškozování pověsti oběti mezi vrstevníky.

Můžeš se o tom dozvědět od přátel, kteří obdrží od „tebe“ podivné zprávy, můžeš objevit účet při hledání svého jména, nebo ti lidé mohou říkat o věcech, které jsi údajně napsal, ale nevzpomínáš si na to. Falešné profily často mají málo fotografií, krátkou historii, nebo informace, které se neshodují s tvými skutečnými údaji.

Okamžitě nahlas falešný profil provozovateli dané platformy a požádej o jeho smazání. Udělej screenshot jako důkaz. Informuj svoje přátele a rodinu o existenci falešného profilu, aby věděli, že některé zprávy nepocházejí od tebe. Řekni o problému rodičům a škole. Ve vážných případech, kdy falešný profil způsobuje významnou škodu, kontaktuj policii. Změň hesla na všech svých účtech.

Zveřejňování tajemství porušuje důvěru a může způsobit pocit zrady, obzvlášť pokud informace pocházejí od někoho, komu oběť důvěřovala. Osobní informace také můžou být zneužity k dalšímu ponižování nebo vydírání. Oběť může ztratit kontrolu nad svojí pověstí a může se cítit, jako by neměla žádné soukromí.

Obzvlášť citlivé jsou informace o rodinných problémech, finančních potížích, zdravotních problémech, romantických vztazích, osobním strachu nebo nejistotách, školních problémech, nebo jakýchkoli věcech, za které se oběť stydí. Také to mohou být škodlivé informace, které byly řečeny v afektu nebo v důvěře, a které by mohly poškodit vztahy s jinými lidmi.

Pokus se situaci nezhoršit veřejnými reakcemi nebo obviňováním – to často problém jen zhoršuje. Místo toho se soustřeď na to, abys zůstal klidný a jednal s rozvahou. Řekni o problému dospělému, kterému důvěřuješ. Pokud byly informace zveřejněny online, pokus se je nechat odstranit. Nauč se z této zkušenosti být opatrnější v tom, komu svěřuješ citlivé informace.

Online vyhrožování může zahrnovat výhrůžky fyzickým násilím posílané přes zprávy nebo sociální sítě, vyhrožování zveřejněním kompromitujících informací nebo fotografií, výhrůžky poškozením osobního majetku, vyhrožování ublížení rodinným příslušníkům nebo přátelům, nebo výhrůžky sociálního vyřazení. Můžou také zahrnovat anonymní výhrůžky nebo falešné nahlášení na úřady.

Online výhrůžky můžou chodit kdykoli během dne i noci, takže oběť nemá pocit bezpečí. Útočník se může snadno skrývat za anonymními profily, což zvyšuje pocit nejistoty a strachu. Výhrůžky také zůstávají uložené v zařízení, takže je oběť může číst opakovaně. Navíc je v online prostředí snazší napsat něco extrémního, na co by se útočník osobně neodvážil.

Nikdy na výhrůžky neodpovídej a neplň požadavky útočníka. Okamžitě udělej screenshot všech výhrůžek jako důkaz a ulož je na bezpečné místo. Zablokuj útočníka na všech platformách. Informuj rodiče, učitele nebo jiného dospělého o situaci. Nahlas výhrůžky policii, obzvlášť pokud jsou vážné nebo se týkají fyzického násilí. Změň svá hesla a nastavení soukromí.

Když někdo sdílí tvou fotografii bez svolení, porušuje tvé soukromí a může tě to postavit do velmi nepříjemné situace. Fotografie se můžou rychle šířit mezi mnoho lidí a je velmi těžké je pak „vzít zpět“. Můžou také být použity v kontextu, který neodpovídá skutečnosti, nebo můžou být digitálně upraveny způsobem, který tě postaví do špatného světla.

Můžou to být trapné fotografie z okamžiků, kdy jsi nevypadal dobře, fotografie z příjemných akcí použité k posměchu, upravené fotografie, které tě ukazují v nevhodném světle, fotografie, na kterých děláš něco, za co se stydíš, nebo dokonce běžné fotografie s urážlivými komentáři. V nejhorších případech můžou být sdíleny intimní nebo kompromitující fotografie.

Okamžitě kontaktuj osobu, která fotografii sdílí, a požádej ji o smazání. Udělej screenshot jako důkaz toho, že byla fotografie sdílena. Nahlas problém na platformě, kde byla fotografie zveřejněna. Informuj rodiče a školu o situaci. Ve vážných případech, obzvlášť pokud jde o intimní fotografie, kontaktuj policii. Pamatuj si, že neoprávněné sdílení fotografií může být trestné.