Rubrika: Řekni ne šikaně

Slova mohou hluboko zranit naše pocity a sebevědomí. Když nám někdo opakovaně říká, že jsme hloupí, oškliví nebo bezcenní, můžeme tomu začít věřit. Slovní napadání může způsobit strach, smutek, úzkost a pocit, že nejsme dost dobří. Na rozdíl od modřin, které se zhojí, rány na duši se hojí mnohem pomaleji.

Nejdůležitější je nemlčet o tom. Řekni o problému dospělému, kterému důvěřuješ – rodičům, učiteli nebo školnímu psychologovi. Snaž se nedat najevo, že tě urážky rozčilují, protože šikanující často baví, když vidí, že ti ubližují. Pamatuj si, že urážky nejsou pravda – jsou to jen zlá slova někoho, kdo se chce cítit mocný. Pracuj na svém sebevědomí a obklopuj se lidmi, kteří tě mají rádi.

Ano, určitě. Někdy lidé říkají „to byl jen vtip“ nebo „nebuď tak citlivý“, ale pokud se někdo cítí špatně kvůli tomu, co slyšel, není to vtip. Skutečný vtip nebolí a všichni se smějí včetně toho, na koho je vtip namířený. Pokud se jeden člověk cítí špatně a ostatní se mu vysmívají, jde o šikanu, ne o žert.

Lidé jsou společenští tvorové a potřebují patřit do skupiny. Když je někdo záměrně vyřazován, cítí se osamělý, nevítaný a jako by nebyl dost dobrý. Může si začít myslet, že s ním je něco v nepořádku. Sociální vyřazování také často probíhá před očima ostatních, což zvyšuje pocit ponížení a studu.

Sociální vyřazování může vypadat různě: ponechání někoho sedět o přestávce samotného, nemluvení s ním, nevybrání ho do týmu při sportu, nepozvání na narozeniny nebo jiné akce, ignorování jeho názorů a nápadů, nebo šíření pomluv, aby se s ním ostatní přestali kamarádit. Někdy se stává, že ho ostatní předstírají, že neslyší, když něco říká.

Můžeš být první, kdo k vyřazovanému člověku bude milý – pozvi ho, aby se přidal k tobě a tvým přátelům, promluv s ním o přestávce, vyber si ho do týmu. Ukaž ostatním, že není nic špatného na tom být s ním kamarád. Také můžeš dospělému ve škole říci, co se děje. Pamatuj si, že i malé gesto laskavosti může někomu velmi pomoci.

Rasistické urážky útočí na něco, co člověk nemůže změnit – na svůj původ, barvu kůže nebo kulturu. Navíc neútočí jen na jednoho člověka, ale na celou skupinu lidí, kteří jsou podobní. Takové urážky můžou člověka pronásledovat celý život a způsobit mu pocit, že nikam nepatří. Obyčejné nadávky můžou bolet, ale rasistické urážky útočí na to nejzákladnější – na to, kdo člověk je.

Pokud někdo používá rasistické urážky, je důležité to nepřehlížet. Pokud je to bezpečné, můžeš říct, že s tím nesouhlasíš a že to není v pořádku. Určitě o tom řekni učiteli, řediteli nebo jinému dospělému ve škole. Pokud jsou urážky namířené proti tobě, nezůstávej s tím sám – vždy si najdi pomoc u dospělého, kterému důvěřuješ.

Můžeš mu ukázat, že není sám – buď k němu přátelský, pozvi ho do své skupiny, braň ho, když je to možné. Důležité je také nahlásit situaci dospělému, který může problém vyřešit. Nezapomeň, že každý člověk má hodnotu bez ohledu na to, odkud pochází nebo jak vypadá. Tvoje podpora může hodně pomoci.