Veto
Veto je právo zastavit nebo odložit přijetí určitého rozhodnutí, zákona nebo opatření. V politickém kontextu má veto obvykle prezident nebo horní komora parlamentu. Veto může být absolutní (rozhodnutí nelze přehlasovat) nebo suspenzivní (rozhodnutí lze přehlasovat kvalifikovanou většinou). V České republice má prezident suspenzivní veto – může vrátit zákon parlamentu, ale ten jej může přehlasovat většinou všech poslanců a senátorů.
Otázky:
1. Jaký je účel práva veta v demokratickém systému?
Veto slouží jako pojistka proti unáhleným nebo problematickým rozhodnutím, umožňuje další projednání sporných otázek a posiluje dělbu moci. Nutí parlament k pečlivějšímu zvážení zákonů a k hledání širšího konsensu. Veto také chrání menšiny před „tyranií většiny“ a umožňuje hlavě státu plnit roli arbitra mezi různými politickými silami.
2. Jaký je rozdíl mezi absolutním a suspenzivním vetem?
Absolutní veto znamená, že rozhodnutí je definitivně zastaveno a nelze ho překonat – používá se například v Radě bezpečnosti OSN, kde může kterákoli z pěti stálých členů zablokovat rezoluci. Suspenzivní veto pouze odkládá rozhodnutí – parlament může veto překonat kvalifikovanou většinou (často 2/3 nebo 3/5 hlasů). Suspenzivní veto je běžnější v demokratických systémech.
3. V jakých situacích prezident obvykle používá veto?
Prezident obvykle vetuje zákony, které považuje za protiústavní, špatně technicky zpracované, nebo které jsou v rozporu s jeho politickými názory či národními zájmy. Veto se často používá při rozpočtových zákonech, důležitých reformách nebo kontroverzních společenských otázkách. Prezident může také vetovat z procedurálních důvodů, pokud nebyly dodrženy správné postupy při přijímání zákona.