První československá ústava
Československá ústava z roku 1920 byla první ústavou samostatného Československa. Stanovila pravidla, jak má nový stát fungovat, a vytvořila demokratický systém podle vzoru západních zemí jako Francie a Amerika. Ústava rozdělila moc mezi parlament, který vydává zákony, prezidenta, který reprezentuje stát, vládu, která zákony provádí, a nezávislé soudy. Zaručovala občanům základní práva jako svobodu slova, náboženství a rovnost před zákonem. Parlament měl dvě komory – Poslaneckou sněmovnu a Senát, které volili občané. Tato ústava platila téměř 20 let až do roku 1938, kdy Československo obsadilo nacistické Německo. Byla základem první československé demokracie.
Otázky:
1. Jaké byly hlavní principy československé ústavy z roku 1920?
Hlavními principy byly parlamentní demokracie s dvoukomorovým Národním shromážděním jako nositelem zákonodárné moci, dělba moci na legislativní, výkonnou a soudní s jejich vzájemnou kontrolou, právní stát s nadřazeností práva nad politickou mocí, základní lidská práva a svobody včetně svobody slova, tisku, shromažďování a náboženství, rovnost všech občanů před zákonem bez ohledu na národnost nebo náboženství, unitární uspořádání státu s autonomními prvky pro některé oblasti, a republikánské zřízení s voleným prezidentem. Ústava také zakotvila ochranu menšin a jejich jazykových práv, což bylo důležité v mnohonárodnostním státě.
2. Jak byla v ústavě upravena struktura státní moci?
Zákonodárná moc náležela dvoukomorovému Národnímu shromáždění složenému z Poslanecké sněmovny (300 členů na 6 let) a Senátu (150 členů na 8 let). Výkonnou moc vykonávala vláda odpovědná parlamentu v čele s premiérem. Prezident republiky byl volen Národním shromážděním na 7 let, měl reprezentativní funkci, ale také významné pravomoci jako jmenování vlády, velení armádě a právo veta. Soudní moc byla nezávislá s doživotně jmenovanými soudci. Místní správa byla organizována do krajů a okresů s určitou samosprávou. Ústava také zřídila Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud. Tato struktura zajišťovala demokratické fungování státu a kontrolu moci.
3. Jaký byl osud ústavy během krize demokracie ve 30. letech?
Ústava z roku 1920 začala být narušována během hospodářské krize a vzestupu extremismu ve 30. letech. Mnichovská dohoda z září 1938 znamenala první vážný zásah do ústavního pořádku, když bylo Československo nuceno postoupit pohraničí Německu bez souhlasu parlamentu. Po vytvoření Protektorátu Čechy a Morava v březnu 1939 byla ústava de facto zrušena a nahrazena německou správou. Na Slovensku vznikl satelitní slovenský stát s vlastní ústavou. Exilová vláda v Londýně se hlásila k ústavě z roku 1920, ale po válce byla přijata nová ústava z roku 1948, která zavedla lidově demokratický systém. Ústava z roku 1920 se tak stala symbolem demokratického Československa první republiky.