Únorový převrat
Únorový převrat se stal 25. února 1948, kdy komunisté násilně převzali moc v Československu a ukončili demokracii. Začalo to sporem o to, kdo bude řídit ministerstvo vnitra a policii. Nekomunističtí ministři z vlády odešli, protože se jim nelíbilo, jak komunisté obsazují důležité místa. Komunisté ale místo nových voleb zorganizovali velké demonstrace, obsadili úřady a tlačili na prezidenta Beneše, aby přijal jejich vládu. Pomáhal jim i Sovětský svaz. Prezident nakonec ustoupil a jmenoval komunistickou vládu v čele s Klementem Gottwaldem. Tím skončila československá demokracie a začala komunistická diktatura, která trvala 40 let až do roku 1989. Lidé ztratili svobodu slova, cestování a volby se staly jen divadlem.
Otázky:
1. Jaké byly bezprostřední příčiny únorové krize 1948?
Bezprostřední příčinou byla krize kolem obsazování míst na ministerstvu vnitra, které kontrolovali komunisté. Ministr vnitra Václav Nosek (komunista) vyměnil osm nekomunistických krajských velitelů Státní bezpečnosti za komunisty, což ostatní strany považovaly za porušení dohod. Když Nosek odmítl rozhodnutí vzít zpět, podala 12 nekomunistických ministrů 20. února demisi s cílem vyvolat vládní krizi a donutit prezidenta Beneše k novým volbám. Komunisté však využili situace k radikálnímu řešení – místo kompromisu zahájili převrat s podporou Sovětského svazu, ozbrojených milicí a masových demonstrací. Klíčovým faktorem byla také kontrola klíčových ministerstev (vnitra, obrany) komunisty.
2. Jak probíhal samotný převrat a jaké síly ho podporovaly?
Převrat začal 21. února mobilizací komunistických sil. Dělnické milice obsadily klíčové objekty v Praze, Akční výbory Národní fronty převzaly kontrolu nad úřady, podniky a organizacemi, byly organizovány masové demonstrace a generální stávka, komunistická propaganda využila rozhlas a tisk k mobilizaci podpory. Klíčovou roli hrálo také obsazení sociální demokracie komunisty. Prezident Beneš byl izolován a vystaven enormnímu tlaku. Sovětský viceministr zahraničí Valerian Zorin pobýval v Praze a koordinoval akci. Protikomunistické síly byly paralyzovány, armáda zůstala neutrální a západní spojenci nezasáhli. Dne 25. února Beneš kapituloval a přijal novou komunistickou vládu.
3. Jaké byly dlouhodobé důsledky únorového převratu?
Únorový převrat měl dramatické dlouhodobé důsledky: nastolení komunistické diktatury na 40 let, likvidaci demokratických institucí a politických stran, zavedení centrálně plánované ekonomiky a znárodnění, potlačení základních lidských práv a svobod, izolaci od západního světa a začlenění do sovětského bloku, masové represe a politické procesy proti odpůrcům režimu, emigraci tisíců lidí na Západ. Převrat také znamenal konec pokusů o „třetí cestu“ mezi kapitalismem a socialismem. Mezinárodně přispěl k prohloubení studené války a rozdělení Evropy. Únorové události se staly traumatem pro českou společnost a symbolem ztráty svobody. Teprve Sametová revoluce 1989 obnovila demokratické zřízení.