Charta 77
Charta 77 byla skupina odvážných lidí, kteří v roce 1977 napsali dopis komunistické vládě, aby dodržovala lidská práva. Původně ji podepsalo 242 lidí různých profesí a názorů – spisovatelé, filozofové, bývalí komunisté i křesťané. Nejznámějšími mluvčími byli dramatik Václav Havel, filozof Jan Patočka a bývalý ministr Jiří Hájek. Chartisté žádali, aby vláda dodržovala vlastní ústavu a mezinárodní smlouvy o lidských právech, které sama podepsala. Upozorňovali na to, že lidé nesmějí svobodně mluvit, cestovat nebo si vybrat zaměstnání. Komunisté chartisty pronásledovali – vyhodili je ze zaměstnání, někteří šli do vězení a Jan Patočka dokonce zemřel po výsleších. Přesto Charta 77 inspirovala další lidi k boju za svobodu a připravila půdu pro Sametovou revoluci.
Otázky:
1. Jaké byly hlavní cíle a požadavky Charty 77?
Hlavním cílem Charty 77 bylo dosažení dodržování lidských práv v Československu. Konkrétní požadavky zahrnovaly: dodržování ústavních práv občanů včetně svobody slova, tisku, shromažďování a náboženství, respektování mezinárodních smluv o lidských právech, které ČSSR podepsala (Helsinské dohody), propuštění politických vězňů a ukončení perzekucí, svobodu cestování a emigrace, zrušení cenzury a umožnění svobodné kulturní tvorby, právo na vzdělání bez politické diskriminace, a svobodu vyznání. Charta nebyla politickou organizací ani opozicí usilující o moc, ale občanskou iniciativou, která chtěla vytvořit tlak na vládu a upozornit světovou veřejnost na situaci v Československu. Důraz kladla na nenásilný dialog a postupné změny.
2. Kdo byli hlavní představitelé Charty 77 a jak byli perzekuováni?
Hlavními představiteli byli mluvčí voleni vždy na rok: Václav Havel (dramatik), Jan Patočka (filozof), Jiří Hájek (bývalý ministr zahraničí), Zdeněk Mlynář (právník), Ladislav Hejdánek (filozof), Dana Němcová (psycholožka) a další. Mezi signatáře patřili také Pavel Kohout, Jaroslav Seifert, Dominik Tatarka nebo Pavel Landovský. Perzekuce byla systematická: zatýkání a věznění (Havel strávil ve vězení několik let), propouštění ze zaměstnání a zákaz výkonu povolání, sledování Státní bezpečností, domovní prohlídky a konfiskace materiálů, šikana rodinných příslušníků, nucené emigrace (Pavel Kohout, Jiří Dienstbier), a mediální kampaň dehonestující chartisty jako „zrádce a agenty imperialismu“. Jan Patočka zemřel v roce 1977 po výsleších StB.
3. Jaký byl vliv Charty 77 na pád komunismu a mezinárodní uznání?
Charta 77 měla zásadní vliv na dlouhodobý vývoj: vytvořila alternativní politickou kulturu a připravila budoucí demokratické vůdce, inspirovala vznik dalších občanských iniciativ (VONS, Hnutí za občanskou svobodu), udržela naživu diskusi o lidských právech a demokracii, získala významnou mezinárodní podporu a prestiž, přispěla k mezinárodní izolaci komunistického režimu, a připravila půdu pro Sametovou revoluci. Mezinárodně byla Charta podporována západními vládami, médii a organizacemi na ochranu lidských práv. Václav Havel se stal díky Chartě mezinárodně uznávanou osobností a později prvním demokratickým prezidentem. Charta také inspirovala podobná hnutí v jiných komunistických zemích. Její nenásilný přístup a důraz na lidská práva ovlivnil charakter pozdější Sametové revoluce.