Mnichovská dohoda
Mnichovská dohoda byla smlouva podepsaná 30. září 1938 v německém Mnichově, která nařídila Československu předat pohraničí nacistickému Německu. Jednali o ní zástupci Británie, Francie, Německa a Itálie, ale Československo k jednání nepustili. Západní země se báli války s Hitlerem, a proto mu ustoupily na úkor našeho státu. Hitler tvrdil, že v pohraničí žijí Němci, kteří chtějí patřit k Německu. Ve skutečnosti šlo o první krok k zničení Československa. Ztráta Sudet znamenala pro nás katastrofu – přišli jsme o třetinu obyvatel, naše hlavní opevnění a důležitý průmysl. Mnichovská dohoda se stala symbolem toho, jak západní země zradily malého spojence. O půl roku později Hitler stejně obsadil zbytek Československa a začala druhá světová válka. Ukázalo se, že ustupování diktátorům nevede k míru.
Otázky:
1. Jaké byly příčiny a průběh mnichovské krize?
Krize začala Hitlerovou kampaní za „osvobození“ sudetoněmeckých oblastí pod vedením Konrada Henleina a jeho Sudetoněmecké strany. Hitler využil údajného utlačování Němců v ČSR jako záminku pro územní požadavky. Napětí rostlo během léta 1938 a vyvrcholilo v září hrozbou války. Chamberlain třikrát jednal s Hitlerem a snažil se najít kompromis. Čemu nebyl Hitler spokojen s autonomií Sudetů, požadoval jejich připojení k Německu. Na konferenci v Mnichově 29.-30. září 1938 se Británie, Francie, Německo a Itálie dohodly na postoupení Sudetů bez účasti ČSR. Československá delegace byla informována až poté a postavena před hotovou věc. Prezident Beneš musel dohodu přijmout kvůli hrozbě izolace a německé invaze bez západní podpory.
2. Proč západní mocnosti obětovaly Československo?
Západní mocnosti byly ovlivněny několika faktory: appeasementová politika založená na víře, že ústupky Hitlerovi zabrání válce, podcenění nacistických ambicí a víra, že Hitler má „legitimní“ požadavky, strach z nové světové války podobné té z let 1914-1918, vojenská nepřipravenost Británie a Francie na konflikt s Německem, nedostatek podpory pro válku kvůli vzdálenému Československu, a naděje na použití Německa jako bariéry proti sovětskému komunismu. Chamberlain věřil, že Mnichov přinese „mír pro naši dobu“. Francie zradila svého spojence navzdory smlouvě o vzájemné pomoci. Appeasement byl také ovlivněn hospodářskou krizí a pacifistickými náladami ve společnosti. Západní politici nerozuměli totalitní povaze nacismu.
3. Jaké byly důsledky Mnichovské dohody pro Československo a Evropu?
Pro Československo měla dohoda katastrofální důsledky: ztrátu třetiny území a obyvatelstva, evakuaci 3,5 milionu Němců a 200 000 Čechů, ztrátu hlavních opevnění a 70 % průmyslu, ekonomickou krizi a politickou destabilizaci, ztrátu spojence a izolaci, a faktický konec první republiky. Pro Evropu Mnichov znamenal: kolaps systému kolektivní bezpečnosti, posílení Hitlera a jeho víru v západní slabost, povzbuzení dalších revizionistických států, a přiblížení druhé světové války. Když Hitler v březnu 1939 obsadil zbytek Československa, ukázalo se, že appeasement selhal. Mnichov se stal symbolem nebezpečí ústupků diktátorům a poučením pro poválečnou diplomacii. V československé historické paměti zůstává traumatem a symbolem západní zrady.