Zákon
Zákon je obecně závazný právní předpis přijatý zákonodárným sborem (v ČR Parlamentem), který stanoví práva a povinnosti osob a institucí. Zákony jsou hierarchicky uspořádány – na vrcholu je Ústava a ústavní zákony, následují mezinárodní smlouvy, běžné zákony a pod nimi jsou podzákonné normy (nařízení vlády, vyhlášky ministerstev). Zákony musí být řádně vyhlášeny ve Sbírce zákonů, aby byly platné a účinné.
Otázky:
1. Kdo může v České republice navrhnout zákon?
V České republice může návrh zákona podat poslanec, skupina poslanců, Senát jako celek, vláda nebo zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku (krajské zastupitelstvo). Nejčastějším předkladatelem návrhů zákonů je vláda, která má k dispozici odborný aparát ministerstev pro přípravu legislativy.
2. Jaký je rozdíl mezi platností a účinností zákona?
Platnost zákona nastává jeho vyhlášením ve Sbírce zákonů. Účinnost zákona je okamžik, od kterého se zákonem musí všichni řídit – může nastat ihned po vyhlášení, ale často je stanovena později (tzv. legisvakanční lhůta), aby se adresáti zákona mohli seznámit s jeho obsahem a připravit se na jeho aplikaci. Například zákon může být platný od 1. ledna, ale účinný až od 1. července.
3. Co se stane, když je zákon v rozporu s Ústavou?
Pokud je zákon v rozporu s Ústavou, může být zrušen Ústavním soudem v rámci tzv. abstraktní kontroly ústavnosti. Návrh na zrušení zákona mohou podat oprávněné subjekty (např. skupina poslanců či senátorů, prezident, vláda, soud). Ústavní soud posoudí soulad zákona s ústavním pořádkem a v případě rozporu jej zruší. Do rozhodnutí Ústavního soudu je však zákon platný a účinný, pokud soud nerozhodne o pozastavení jeho účinnosti.