Veřejný zájem
Veřejný zájem je to, co prospívá společnosti jako celku, nikoliv jen jednotlivcům nebo úzkým skupinám. Je to koncept používaný při tvorbě a hodnocení politik, rozhodování soudů a správních orgánů a ve veřejné debatě. Definice veřejného zájmu není jednoznačná a často se o ni vedou politické spory – různé ideologie a strany jej interpretují odlišně. V demokratické společnosti by měl být veřejný zájem určován otevřenou diskuzí, zvažováním různých hodnot a potřeb a hledáním kompromisů.
Otázky:
1. Kdo určuje, co je veřejný zájem v demokratické společnosti?
V demokratické společnosti je veřejný zájem určován kombinací různých mechanismů a aktérů: volenými zástupci, kteří získali legitimitu od občanů ve volbách, občanskou společností a zájmovými skupinami, které přinášejí do debaty různé perspektivy, odborníky, kteří poskytují analýzy a data, soudy, které interpretují veřejný zájem v kontextu ústavy a zákonů, a veřejnou debatou, kde se střetávají různé pohledy. Ideálně by měl být veřejný zájem výsledkem deliberativního procesu, kde různé zájmy a hodnoty jsou otevřeně diskutovány a váženy. Neexistuje jediná autorita, která by mohla definitivně určit veřejný zájem, jeho chápání se vyvíjí v čase a kontextu.
2. Jak se liší veřejný zájem od zájmu většiny?
Veřejný zájem není totéž co zájem většiny. Veřejný zájem zahrnuje dlouhodobé perspektivy, potřeby budoucích generací a ochranu práv menšin, zatímco zájem většiny odráží momentální preference největší části populace. Veřejný zájem musí respektovat základní hodnoty jako spravedlnost a lidská práva, i když by momentální většina preferovala jejich porušení. Například ochrana životního prostředí je ve veřejném zájmu, i když většina může preferovat krátkodobý ekonomický prospěch.
3. Jak se veřejný zájem používá v právu a veřejné správě?
V právu a veřejné správě se veřejný zájem používá jako kritérium pro rozhodování, zejména když je třeba vyvážit různá práva a zájmy. Slouží jako důvod pro omezení soukromých práv (např. vyvlastnění pro stavbu dálnice), jako vodítko při tvorbě zákonů a politik, jako kritérium pro přidělování veřejných prostředků a jako argument v soudních sporech. Úřady musí ve správních řízeních zvažovat veřejný zájem a zdůvodňovat svá rozhodnutí s ohledem na něj. Problémem je, že jde o neurčitý právní pojem, který může být v konkrétních případech interpretován různě.