Státní rozpočet
Státní rozpočet je plán příjmů a výdajů státu na jeden rok, který schvaluje parlament. Příjmy tvoří hlavně daně, výdaje zahrnují financování škol, nemocnic, policie, armády, důchodů a dalších veřejných služeb. Rozpočet připravuje ministerstvo financí a vláda, následně ho projednává a schvaluje parlament. Pokud jsou výdaje vyšší než příjmy, vzniká rozpočtový deficit, který se financuje státními dluhopisy.
Otázky:
1. Na co stát nejvíce utrácí ze státního rozpočtu?
Největší výdaje státu směřují do sociálního systému (důchody, dávky), zdravotnictví, školství, obrany a bezpečnosti, dopravní infrastruktury a splácení státního dluhu. Konkrétní poměr se může měnit podle priorit vlády a aktuální situace (například během pandemie rostou výdaje na zdravotnictví).
2. Co se stane, když parlament neschválí státní rozpočet?
Pokud parlament neschválí rozpočet do konce roku, funguje tzv. rozpočtové provizorium – stát může každý měsíc utratit nejvýše dvanáctinu výdajů z loňského rozpočtu. To neumožňuje nové investice a může ohrozit fungování veřejných služeb. Proto se politici snaží rozpočet vždy včas schválit.
3. Proč má stát často rozpočtový deficit?
Rozpočtový deficit vzniká, když stát utratí více, než vybere na daních. Může to být kvůli ekonomické krizi (méně daní, více výdajů na nezaměstnanost), velkým investicím (silnice, nemocnice), mimořádným situacím (pandemie, povodně) nebo kvůli politickým slibům. Malý deficit není problém, ale velký dlouhodobý deficit může ohrozit ekonomiku země.