Autor: admin

Když útočník zůstane anonymní, cítí se méně zodpovědný za svoje činy a může být extrémější ve svém chování. Anonymita také snižuje empatii – útočník nevidí přímý dopad svých činů na oběť. Navíc se nemusí bát společenských důsledků nebo odplaty, takže může být bezohlednější. Pro oběť je také děsivější být napadán někým neznámým.

Útočníci můžou používat falešné profily na sociálních sítích s vymyšlenými jmény a fotografiemi, anonymní aplikace, které umožňují posílat zprávy bez odhalení identity, VPN služby k maskování své polohy, nebo můžou zakládat účty na veřejných počítačích. Někdy také používají účty svých přátel nebo sourozenců, nebo se vydávají za jiné lidi.

I když nevíš, kdo na tebe útočí, stále můžeš podniknout kroky k ochraně. Udělej screenshoty všech útoků jako důkaz, zablokuj všechny anonymní účty, ze kterých přicházejí útoky, nahlas je na příslušných platformách, informuj dospělé o situaci. Změň nastavení soukromí tak, aby ti mohli psát jen ověření přátelé. V závažných případech může policie trasovat i anonymní útoky prostřednictvím technických prostředků.

Důvěra může být zneužita sdílením soukromých zpráv nebo fotografií, zveřejněním tajemství nebo citlivých informací, použitím důvěrných informací k vydírání nebo manipulaci, prozrazením osobních problémů nebo rodinných záležitostí, nebo použitím přístupu k účtům na sociálních sítích k poškození pověsti oběti. Někdy také zahrnuje fingování přátelství za účelem získání kompromitujících materiálů.

Zneužití důvěry je obzvlášť bolestivé, protože zaměřuje pocit bezpečí a schopnost věřit lidem. Oběť se může cítit zrazená a může mít problém důvěřovat i jiným lidem v budoucnosti. Navíc materiály nebo informace získané v důvěře často obsahují velmi osobní a citlivý obsah, jehož zveřejnění může způsobit významnou psychickou škodu.

Buď opatrný s tím, komu sdílíš citlivé informace nebo fotografie – dávej důvěru postupně a sleduj, jak se daný člověk chová k tajemstvím ostatních. Pokud dojde ke zneužití důvěry, soustřeď se na minimalizaci škod – požádej o smazání nebo navrácení materiálů, informuj dospělé o situaci, a ponauč se z této zkušenosti. Je důležité si uvědomit, že zneužití tvé důvěry o tobě nevypovídá nic špatného – problém je v chování toho druhého.

Digitální vyřazování může zahrnovat odstraňování ze skupinových chatů nebo online herních skupin, nepozvání do virtuálních akcí nebo online setkání, ignorování zpráv a příspěvků na sociálních sítích, nezvání do online projektů nebo kolaborací, nebo systematické nepřátelství na sociálních platforem. Může také zahrnovat vytváření nových skupin bez oběti nebo mluvení o akcích, které oběť nevidí.

V dnešní době, kdy se významná část sociálního života odehrává online, může digitální vyřazování znamenat téměř úplnou sociální izolaci. Oběť může ztratit přístup k důležitým informacím ze školy nebo od přátel, může se cítit odříznutá od vrstevníků a může mít pocit, že nikam nepatří. To může vést k úzkosti, depresi a problémům se sebevědomím.

Nesoustřeď se pouze na skupiny, které tě vyřadily – místo toho aktivně hledej nové online komunity a skupiny lidí s podobnými zájmy. Můžeš se zapojit do online vzdělávacích aktivit, zájmových skupin nebo herních komunit. Také je důležité neztratit kontakt s reálným světem a trávit čas s lidmi osobně. Řekni o problému dospělému a soustřeď se na budování vztahů s lidmi, kteří tě oceňují.

Online ostuda může vzniknout sdílením trapných fotografií nebo videí, vytváření memes z oběti, koordinovanými kampaně na sociálních sítích, falešnými obviněními nebo skandály, zveřejněním soukromých informací, nebo zmanipulovaným obsahem. Často začíná v malé skupině, ale pak se může rychle rozšířit mezi více lidí nebo i na více platforem.

Online ostuda je traumatizující, protože zasahuje velký počet lidí současně a oběť má pocit, že ji „vidí celý svět“. Obsah, který způsobuje ostudu, může zůstat online dlouho a může se k němu kdokoli vrátit. Oběť také může ztratit kontrolu nad situací, protože nemůže ovlivnit, kdo obsah uvidí nebo jak dlouho bude dostupný.

Soustřeď se na lidi, které máš blízko a kteří tě podporují – jejich názor je důležitější než názor cizích lidí. Zkus se vzdálit od sociálních sítí na nějaký čas, dokud se situace neuklidní. Pokus se nechat problematický obsah odstranit nebo nahlásit. Řekni o situaci dospělému, který ti může pomoci. Pamatuj si, že lidé mají krátkou paměť a časem se pozornost přesune na něco jiného.

Kybernetické pronásledování se projevuje neustálými zprávami ze stejného zdroje i přes opakované žádosti o zastavení, sledováním a komentováním všech online aktivit oběti, vytvářením nových účtů po zablokování starých, získáváním informací o oběti z různých zdrojů, sledováním pohybu oběti prostřednictvím geolokačních služeb, nebo pokusem o kontakt prostřednictvím přátel a rodiny.

Kybernetické pronásledování vytváří pocit, že útočník je všude a že oběť nemůže nikde uniknout. Může eskalovat do pronásledování v reálném životě. Také může velmi nega­tivně ovlivnit duševní zdraví oběti, způsobit úzkost, depresi a pocit neustálého ohrožení. Navíc je často těžké ho dokázat nebo zastavit, protože útočník může používat různé identity a platformy.

Zaznamenej všechny projevy pronásledování – udělej screenshot, ulož zprávy či webové stránky. Zablokuj útočníka na všech platformách, ale buď připraven na to, že si vytvoří nové účty. Změň všechna hesla a nastavení soukromí. Informuj rodiče, školu a v závažných případech policii. Neodpovídej na žádné zprávy od pronásledovatele. Zvaž možnost dočasného omezení své online aktivity nebo změny uživatelských jmen.

Obyčejná kritika je konstruktivní a zaměřuje se na konkrétní věc nebo chování, které lze změnit. Hate komentáře jsou naopak destruktivní, často útočí na osobní vlastnosti, které nelze změnit, používají urážlivý jazyk a jejich cílem je ublížit, ne pomoci. Také bývají nepřiměřeně agresivní vzhledem k situaci a často obsahují diskriminační prvky.

Lidé píšou hate komentáře z různých důvodů: můžou se cítit anonymní a nedotknutelní za obrazovkou, můžou být žárliví nebo frustrovaní vlastním životem, můžou chtít získat pozornost nebo reakci, nebo můžou prostě napodobovat chování, které vidí u ostatních v online prostředí. Někdy také reagují impulzivně na něco, co je rozčílilo, aniž by přemýšleli o důsledcích.

Nejlepší strategie je hate komentáře nemazat, to často autora jen povzbuzuje. Místo toho blokovat samotné autory. Můžeš také nastavit své účty tak, aby komentáře musely být před zveřejněním schváleny. Pokud jsou komentáře obzvlášť kruté nebo obsahují výhrůžky, nahlas je na platformě a řekni o tom dospělému. Soustřeď se na pozitivní komentáře a podporu od skutečných přátel.

Online se nejčastěji šíří lži o chování oběti (že dělala něco špatného nebo nevhodného), o jejích vztazích (falešné romantické vztahy nebo konflikty), o její rodině (vymyšlené problémy nebo skandály), o jejích schopnostech nebo výsledcích ve škole, nebo lži, které ji mají poškodit v očích vrstevníků nebo dospělých. Někdy jsou lži mísené s kousky pravdy, aby působily věrohodněji.

Lži se často šíří rychleji, protože bývají senzační, dramatické nebo šokující, což přitahuje pozornost lidí. Lidé také často sdílejí informace, aniž by si ověřili jejich pravdivost. Na internetu je také snadné něco rychle sdílet bez zamyšlení nad důsledky. Navíc se lži mohou šířit anonymně, takže lidé cítí menší zodpovědnost za to, co sdílejí.

Nereaguj emotivně ani se nepokus všechny lži veřejně vyvracet – to často situaci jen zhoršuje. Místo toho se soustřeď na to, abys zůstal sám sebou a choval se normálně. Kontaktuj lidi, kteří lži šíří, a požádej je o zastavení. Informuj rodiče a školu o situaci. Nahlas nepravdivé informace na platformách, kde jsou sdíleny. Soustřeď se na podporu skutečných přátel, kteří ti budou věřit.

Systematické blokování se projevuje tím, že více lidí současně přestane s obětí komunikovat online, zablokuje ji na sociálních sítích, odstraní ji ze skupinových chatů, nebo přestane reagovat na její zprávy a příspěvky. Často je to koordinované a má za cíl oběť sociálně izolovat. Na rozdíl od individuálního blokování jde o skupinovou akci.

Pro mladé lidi, kteří velkou část svého sociálního života tráví online, může být digitální izolace devastující. Můžou se cítit úplně odříznutí od vrstevníků, mohou ztratit přístup k důležitým informacím ze školy nebo od přátel, a můžou mít pocit, že je nikdo nemá rád. V dnešní době může digitální izolace znamenat i izolaci v reálném životě.

Nesoustřeď se jen na lidi, kteří tě zablokovali – místo toho se zaměř na budování vztahů s lidmi, kteří tě mají rádi. Můžeš také najít nové komunity a zájmové skupiny online, kde potkáš lidi s podobnými zájmy. Důležité je také neztratit kontakt s reálným světem – snaž se trávit více času s rodinou a přáteli osobně. Řekni o problému dospělému, který ti může pomoci situaci vyřešit.

Videa jsou obvykle výraznější a „poutavější“ než fotografie, takže se rychleji šíří a více lidí si jich všimne. Také zachycují pohyb a zvuk, což může činit situaci ještě více ponižující. Videa se také hůře smažou nebo „berou zpět“ než fotografie, protože lidé si je můžou stáhnout a znovu sdílet.

Trapná videa můžou vzniknout během školních akcí, sportovních aktivit, neočekávaných situací (pády, nehody), emocionálních okamžiků (pláč, hněv), nebo mohou být záměrně vytvořena tak, že někdo oběť přinutí nebo podvede, aby udělala něco trapného. Někdy také vzniknou náhodně, ale pak jsou zneužita k šikaně.

Okamžitě kontaktuj osobu, která video sdílí, a požádej o jeho smazání. Udělej screenshot nebo záznamy toho, kde bylo video sdíleno, jako důkaz. Nahlas video provozovateli platformy, kde bylo zveřejněno. Informuj o situaci rodiče a školu. V některých případech může být potřeba kontaktovat policii, obzvlášť pokud bylo video natočeno bez tvého vědomí v soukromých prostorách. Pamatuj si, že neoprávněné natáčení a sdílení videí může být porušením zákona.

Skupinové obtěžování často začíná v uzavřených skupinách nebo chatech, kde se více lidí domluví na společném „útoku“ na určitou osobu. Můžou si rozdělit úkoly – někdo bude posílat urážlivé zprávy, jiný bude komentovat příspěvky, další bude šířit nepravdivé informace. Často to začne jako „vtip“, ale rychle může eskalovat do vážné šikany.

Když tě obtěžuje více lidí najednou, máš pocit, že je proti tobě celý svět. Pocit odloučení od skupiny a bezradnost jsou velmi tíživé. Také je velmi těžké se bránit více útočníkům současně. Skupinové obtěžování také často probíhá na více platformách současně, takže oběť nemá kam utéct.

Nezůstávej na to sám – okamžitě řekni rodičům, učitelům nebo jinému dospělému o tom, co se děje. Udělej screenshot všech urážlivých zpráv a komentářů jako důkaz. Zablokuj všechny útočníky na všech platformách. Nahlas skupinové obtěžování provozovatelům platforem. Ve vážných případech kontaktuj policii. Změň nastavení soukromí tak, aby ti mohli psát jen lidé, které znáš.