Politická hra

Rubrika: Základ české státnost

  • za04

    Rozcestník

    Senát


    Senát je horní komorou Parlamentu České republiky. Má 81 senátorů, kteří jsou voleni na šest let, přičemž každé dva roky se volí třetina z nich. Senát projednává zákony, které již schválila Poslanecká sněmovna, a může je schválit, zamítnout nebo vrátit s úpravami. Senát také potvrzuje důležité ústavní činitele a dává souhlas s mezinárodními smlouvami.

    Otázky:

    1. Proč se senátoři volí postupně po třetinách a ne všichni najednou?

    Volba senátorů po třetinách zajišťuje, že se složení Senátu mění postupně. Tím se zajišťuje kontinuita práce a větší stabilita této instituci, protože Senát nemůže být nikdy úplně rozpuštěn jako Poslanecká sněmovna.

    2. Ve kterém historickém objektu sídlí český Senát?

    Senát sídlí ve Valdštejnském paláci, který je jednou z nejvýznamnějších raně barokních staveb v Praze. Palác nechal v 17. století postavit významný vojevůdce a politik Albrecht z Valdštejna.

    3. V jakých volebních obvodech se volí senátoři?

    Senátoři se volí v 81 jednomandátových volebních obvodech, které pokrývají celé území ČR. To znamená, že z každého obvodu je zvolen jen jeden senátor a lidé v daném obvodu volí konkrétního člověka, ne politickou stranu.

    Rozcestník

  • za03

    Rozcestník

    Poslanecká sněmovna


    Poslanecká sněmovna je dolní komora Parlamentu České republiky. Tvoří ji 200 poslanců, kteří jsou voleni občany ve volbách jednou za čtyři roky. Hlavním úkolem sněmovny je navrhovat a schvalovat zákony, rozhodovat o státním rozpočtu a kontrolovat práci vlády. Sněmovna může také vyslovit vládě nedůvěru, což znamená, že vláda musí podat demisi.

    Otázky:

    Kolik let musí být občanu ČR, aby mohl být zvolen za poslance?

    Občan ČR musí dosáhnout věku alespoň 21 let, aby mohl být zvolen za poslance Poslanecké sněmovny.

    2. Jak se nazývají skupiny poslanců, kteří patří ke stejné politické straně?

    Tyto skupiny se nazývají poslanecké kluby. Poslanci stejné strany nebo hnutí se v nich sdružují, aby mohli lépe koordinovat svoji práci v Poslanecké sněmovně.

    3. Co se stane, když Poslanecká sněmovna neschválí státní rozpočet?

    Pokud Poslanecká sněmovna neschválí státní rozpočet do konce roku, stát hospodaří podle tzv. rozpočtového provizoria. To znamená, že každý měsíc může vydat jen jednu dvanáctinu výdajů předchozího roku, dokud není schválen nový rozpočet.

    Rozcestník

  • za02

    Rozcestník

    Parlament ČR


    Parlament České republiky je nejvyšší zákonodárný orgán, který vytváří a schvaluje zákony. Skládá se ze dvou komor – Poslanecké sněmovny a Senátu. Poslanecká sněmovna má 200 poslanců volených na 4 roky a Senát má 81 senátorů volených na 6 let. Parlament sídlí v Praze a jeho hlavním úkolem je schvalování zákonů a kontrola vlády.

    Otázky:

    1. Proč má Parlament ČR dvě komory a ne jen jednu?

    Dvě komory umožňují lepší kontrolu při tvorbě zákonů. Senát působí jako pojistka a může opravit nebo zastavit špatné zákony z Poslanecké sněmovny. Tento systém pomáhá předcházet unáhleným nebo chybným rozhodnutím.

    2. Jak často se konají volby do Poslanecké sněmovny a jak často do Senátu?

    Volby do Poslanecké sněmovny se konají každé 4 roky. Volby do Senátu se konají každé 2 roky, kdy se obměňuje třetina senátorů (27 křesel), přičemž celý mandát senátora trvá 6 let.

    3. Co znamená, když se řekne, že „zákon prošel třemi čteními“?

    Každý zákon v Parlamentu prochází procesem tří čtení. V prvním čtení se představí základní myšlenka zákona, ve druhém čtení se navrhují změny a úpravy, a ve třetím čtení se o zákoně hlasuje. Jde o důkladný postup, který zajišťuje, že každý zákon je řádně projednán.

    Rozcestník

  • za01

    Rozcestník

    Prezident ČR


    Prezident České republiky je hlavou státu a reprezentuje Českou republiku navenek. Je volen přímo občany na dobu 5 let a může být zvolen maximálně dvakrát za sebou. Mezi jeho pravomoci patří jmenování vlády, soudců a udělování milostí. Sídlí na Pražském hradě a zastupuje Českou republiku na důležitých mezinárodních setkáních.

    Otázky:

    1. Kolik prezidentů měla samostatná Česká republika od roku 1993?

    Samostatná Česká republika měla zatím čtyři prezidenty: Václava Havla, Václava Klause, Miloše Zemana a Petra Pavla.

    2. Jak se jmenuje soubor pravomocí, které má prezident ve vztahu k vládě?

    Jde o tzv. kreační (tvořící) pravomoci – prezident jmenuje předsedu vlády a na jeho návrh ministry, přijímá jejich demisi a může odvolat celou vládu.

    3. Při jakých událostech můžeš vidět prezidenta v roli představitele státu?

    Prezidenta můžeš vidět při státních návštěvách, při slavnostních ceremoniálech (jako je udílení státních vyznamenání 28. října), při zahájení důležitých akcí, při projevech k národu nebo při návštěvách regionů ČR.

    Rozcestník